Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zákon č. 240/2000 Sb

25. 3. 2011
240/2000 Sb.

                              ZÁKON
                     ze dne 28. června 2000
          o krizovém řízení a o změně některých zákonů
                         (krizový zákon)

     Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

                           ČÁST PRVNÍ

                             HLAVA I
                       ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

                               § 1

                         Předmět úpravy

     Tento  zákon  stanoví  působnost  a  pravomoc státních orgánů
a orgánů  územních  samosprávných  celků   a  práva  a  povinnosti
právnických  a fyzických  osob  při  přípravě na  krizové situace,
které  nesouvisejí  se  zajišťováním  obrany  České republiky před
vnějším napadením,1) a při jejich řešení.
------------------------------------------------------------------
1) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. 

                               § 2

                         Vymezení pojmů

     Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) krizovým  řízením  souhrn  řídících  činností věcně příslušných
   orgánů  zaměřených  na  analýzu  a  vyhodnocení  bezpečnostních
   rizik, plánování,  organizování, realizaci a  kontrolu činností
   prováděných v souvislosti s řešením krizové situace,
b) pracovištěm  krizového řízení  pracoviště v  přímé podřízenosti
   vedoucího  zaměstnance  příslušného  správního  úřadu  pověřené
   koordinací krizového řízení,
c) krizovou situací mimořádná událost,2)  při níž je vyhlášen stav
   nebezpečí nebo nouzový stav nebo  stav ohrožení státu (dále jen
   "krizové stavy"),
d) zvláštními skutečnostmi  informace v oblasti  krizového řízení,
   které  by  v  případě  zneužití  mohly  vést k ohrožení života,
   zdraví, majetku, životního prostředí nebo podnikatelských zájmů
   právnických    osob   nebo    fyzických   osob   vykonávajících
   podnikatelskou  činnost  podle  zvláštních  právních předpisů3)
   (dále jen "podnikající fyzické osoby"),
e) pracovní  povinností  povinnost  fyzických  osob  vykonávat  po
   nezbytně nutnou dobu určené práce,  které jsou nutné pro řešení
   krizové situace a  které jsou tyto osoby povinny  konat v místě
   určeném  orgánem krizového  řízení, a  podle potřeb  pro řešení
   krizové   situace   i   nad   rámec   pracovní  doby  stanovené
   v pracovněprávních předpisech,
f) pracovní   výpomocí   povinnost    fyzických   osob   vykonávat
   jednorázové  a  mimořádné  úkoly  nezbytné  pro  řešení krizové
   situace,  které  jsou  povinny  konat  v  místě určeném orgánem
   krizového  řízení, a  podle potřeb  pro řešení  krizové situace
   i nad   rámec  pracovní   doby  stanovené   v  pracovněprávních
   předpisech,
g) věcnými prostředky movité a nemovité věci ve vlastnictví státu,
   územních  samosprávných celků  a právnických  a fyzických  osob
   nebo  jimi  poskytované  služby,  které  lze  využít při řešení
   krizových situací.
------------------------------------------------------------------
2) Zákon  č.  239/2000  Sb.,  o  integrovaném  záchranném  systému
   a o změně některých zákonů.
3) Například  zákon  č.  455/1991  Sb.,  o živnostenském podnikání
   (živnostenský  zákon),  ve  znění  pozdějších  předpisů,  zákon
   č. 513/1991   Sb.,  obchodní   zákoník,  ve   znění  pozdějších
   předpisů. 

                               § 3

                         Stav nebezpečí

     (1)  Stav   nebezpečí  se  jako   bezodkladné  opatření  může
vyhlásit,  jsou-li  v  případě  živelní  pohromy,  ekologické nebo
průmyslové havárie, nehody nebo  jiného nebezpečí ohroženy životy,
zdraví,  majetek,   životní  prostředí  nebo   vnitřní  bezpečnost
a veřejný  pořádek, pokud  nedosahuje intenzita  ohrožení značného
rozsahu,4)  a   není  možné  odvrátit   ohrožení  běžnou  činností
správních úřadů a složek integrovaného záchranného systému.

     (2)  Stav nebezpečí  lze vyhlásit  jen s  uvedením důvodů, na
nezbytně nutnou dobu  a pro celé území kraje  nebo okresu nebo pro
jejich část. Rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí musí obsahovat
krizová opatření  a jejich rozsah.  Změna krizových opatření  musí
být rovněž vyhlášena.

     (3) Stav nebezpečí pro území  okresu nebo jeho část vyhlašuje
přednosta  okresního úřadu.  Stav nebezpečí  pro území  kraje nebo
jeho část vyhlašuje hejtman kraje, v Praze primátor hlavního města
Prahy (dále jen "hejtman"),  pokud rozsah ohrožení přesahuje území
okresu nebo  jej o to  požádá přednosta okresního  úřadu. Ten, kdo
stav  nebezpečí  vyhlásil,  o   tom  neprodleně  informuje  vládu,
Ministerstvo vnitra a sousední kraje  nebo okresy, pokud mohou být
krizovou situací dotčeny.

     (4) Stav nebezpečí lze vyhlásit  na dobu nejvýše 20 dnů. Tuto
dobu  může  přednosta  okresního  úřadu  prodloužit  o  10  dnů se
souhlasem hejtmana. Další prodloužení uvedené doby vyhlášení stavu
nebezpečí  nebo  prodloužení   doby  vyhlášeného  stavu  nebezpečí
hejtmanem lze jen se souhlasem vlády.

     (5) Není-li  možné účelně odvrátit  vzniklé ohrožení v  rámci
stavu nebezpečí, hejtman nebo přednosta okresního úřadu neprodleně
požádá vládu o vyhlášení nouzového stavu.

     (6)  Rozhodnutí o  stavu nebezpečí  se vyhlašuje  stejně jako
nařízení  kraje5)  nebo  nařízení  okresního  úřadu.6)  Rozhodnutí
nabývá účinnosti okamžikem, který se  v něm stanoví. Rozhodnutí se
vyvěšuje  na úřední  desce krajského  úřadu a  na úředních deskách
okresních úřadů a  obecních úřadů na území, kde  je stav nebezpečí
vyhlášen.  Krajský úřad  a  okresní  úřad zveřejní  rozhodnutí též
dalšími  způsoby   v  místě  obvyklými,   zejména  prostřednictvím
hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu.

     (7) Stav  nebezpečí nelze vyhlásit z  důvodu stávky vedené na
ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů.

     (8)  Stav  nebezpečí  končí  uplynutím  doby,  na  kterou byl
vyhlášen,  pokud  přednosta  okresního  úřadu,  hejtman nebo vláda
nerozhodnou o  jeho zrušení před  uplynutím této doby.  Vláda stav
nebezpečí  zruší  též,  pokud  nejsou  splněny  podmínky  pro jeho
vyhlášení.

     (9) Rozhodnutí  vlády o zrušení stavu  nebezpečí se vyvěsí na
úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách okresních úřadů
a obecních  úřadů  na  území,  kde  byl  stav  nebezpečí vyhlášen,
zveřejní se v hromadných informačních prostředcích a vyhlásí se ve
Sbírce zákonů.  Účinnosti nabývá okamžikem, který  se v rozhodnutí
stanoví.
------------------------------------------------------------------
4) Čl.  5 ústavního  zákona č.  110/1998 Sb.,  o bezpečnosti České
   republiky.
5) § 8 a 9 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
6) § 6 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech. 

                            HLAVA II
                     ORGÁNY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ

                              DÍL 1
                              Vláda

                               § 4

     (1)  Vláda při  zajišťování připravenosti  České republiky na
krizové situace
a) ukládá   úkoly   ostatním   orgánům   krizového   řízení,  řídí
   a kontroluje jejich činnost,
b) určuje  ministerstvo  nebo  jiný   ústřední  správní  úřad  pro
   koordinaci  přípravy   na  řešení  konkrétní   krizové  situace
   v případě,  kdy  příslušnost  ke  koordinující funkci nevyplývá
   z působností stanovených ve zvláštním právním předpisu,7)
c) zřizuje Ústřední krizový štáb jako svůj pracovní orgán k řešení
   krizových situací.

     (2) Vláda při přípravě na krizové situace a při jejich řešení
projednává  s  Českou  národní  bankou  opatření,  která se týkají
působnosti této banky.
------------------------------------------------------------------
7) Například zákon č. 2/1969 Sb.,  o zřízení ministerstev a jiných
   ústředních  orgánů  státní  správy  České  republiky,  ve znění
   pozdějších předpisů. 

                               § 5

     Za nouzového stavu nebo za  stavu ohrožení státu podle tohoto
zákona  lze na  nezbytně nutnou  dobu a  v nezbytně nutném rozsahu
omezit8)
a) právo  na nedotknutelnost  osoby a  nedotknutelnost obydlí  při
   evakuaci osoby z místa, na  kterém je bezprostředně ohrožena na
   životě nebo zdraví,
b) vlastnické  a  užívací  právo   právnických  a  fyzických  osob
   k majetku  (§  29  a  31),  pokud  jde  o  nucené omezení práva
   vlastníka  nebo  uživatele  z  důvodu  ochrany  života, zdraví,
   majetku nebo životního prostředí,  které jsou ohroženy krizovou
   situací,  přičemž  je  za  toto  omezení  poskytnuta  přiměřená
   náhrada,
c) svobodu pohybu a pobytu  ve vymezeném prostoru území ohroženého
   nebo postiženého krizovou situací,
d) právo  pokojně  se  shromažďovat  ve  vymezeném  prostoru území
   ohroženého nebo postiženého krizovou situací,
e) právo  provozovat podnikatelskou  činnost, která  by ohrožovala
   prováděná   krizová   opatření   nebo   narušovala,   popřípadě
   znemožňovala jejich provádění,
f) právo  na  stávku,  pokud  by  tato  stávka  vedla  k narušení,
   případně znemožnění záchranných a likvidačních prací.
------------------------------------------------------------------
8) Čl. 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. 

                               § 6

     (1)  Vláda  v  době  trvání  nouzového  stavu je oprávněna za
podmínek uvedených v § 5
a) nařídit evakuaci osob a majetku z vymezeného území,
b) zakázat vstup,  pobyt a pohyb  osob na vymezených  místech nebo
   území,
c) rozhodnout  o ukládání  pracovní povinnosti,  pracovní výpomoci
   nebo  povinnosti poskytnout  věcné prostředky  k řešení krizové
   situace,
d) rozhodnout o  bezodkladném provádění staveb,  stavebních prací,
   terénních  úprav nebo  odstraňování staveb  za účelem  zmírnění
   nebo  odvrácení  veřejného  ohrožení  vyplývajícího  z  krizové
   situace.

     (2) Vláda v době trvání nouzového stavu je dále oprávněna
a) nařídit povinné hlášení přechodné  změny pobytu osob, kterou se
   rozumí opuštění místa trvalého pobytu osoby, k němuž je hlášena
   v místě,  ze kterého  byla organizovaně  evakuována nebo  které
   o své vůli opustila z důvodu ohrožení svého života nebo zdraví,
   pokud tato změna pobytu bude delší než 3 dny,
b) přijmout opatření  k ochraně státních hranic,  k pobytu cizinců
   nebo osob bez státní  příslušnosti, v oblasti zbraní, výbušnin,
   nebezpečných chemických  látek a přípravků,  jaderných zařízení
   a zdrojů ionizujícího záření,
c) nařídit přemístění  osob ve vazbě nebo  ve výkonu trestu odnětí
   svobody do  jiné věznice nebo vyloučit  volný pohyb těchto osob
   mimo věznici,
d) nařídit  použití  občanů  povinných  civilní  službou  a vojáků
   v činné službě k provádění krizových opatření,
e) nařídit  vykonávání  péče  o  děti  a  mládež,  pokud tuto péči
   nemohou v  krizové situaci vykonávat  rodiče nebo jiný  zákonný
   zástupce,
f) zajistit   přednostní  zásobování   dětských  a  zdravotnických
   zařízení a ozbrojených  bezpečnostních a hasičských záchranných
   sborů,
g) zabezpečit  náhradní  způsob  rozhodování  o dávkách sociálního
   zabezpečení  (péče),  kterými   se  rozumí  dávky  nemocenského
   pojištění,  důchodového   pojištění,  důchodového  zabezpečení,
   státní  sociální podpory  a dávky  sociální péče,9)  a o jejich
   výplatě.

     (3) Povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. c) lze uložit pouze
tehdy, pokud nelze tyto činnosti  a věci zajistit smluvně, subjekt
plnění  klade zjevně  finančně  a  časově nevýhodné  podmínky nebo
plnění odmítne a přitom hrozí nebezpečí z prodlení.
------------------------------------------------------------------
9) Například  zákon  č.  54/1956   Sb.,  o  nemocenském  pojištění
   zaměstnanců,    ve    znění    pozdějších    předpisů,    zákon
   č. 100/1988 Sb., o  sociálním zabezpečení, ve  znění pozdějších
   přepisů,  zákon  č.  114/1988  Sb.,  o  působnosti orgánů České
   republiky   v  sociálním   zabezpečení,  ve   znění  pozdějších
   předpisů,  zákon č.  155/1995 Sb.,  o důchodovém  pojištění, ve
   znění  pozdějších předpisů,  zákon  č.  117/1995 Sb.,  o státní
   sociální   podpoře,   ve   znění   pozdějších  předpisů,  zákon
   č. 482/1991 Sb.,  o sociální  potřebnosti, ve  znění pozdějších
   předpisů. 

                               § 7

     Vláda v době trvání stavu  ohrožení státu podle tohoto zákona
je vedle opatření uvedených v § 6 odst. 1 a 2 oprávněna nařídit
a) omezení vstupu  na území České  republiky osobám, které  nejsou
   občany České republiky,
b) povinné hlášení  místa trvalého pobytu, popřípadě  i místa, kde
   se osoba dočasně zdržuje,
c) omezení držení a nošení střelných zbraní a střeliva,
d) zvýšenou  kontrolní činnost  na úseku  zabezpečení skladovaných
   střelných   zbraní,  střeliva,   munice,  výbušnin,   jaderných
   materiálů a zdrojů ionizujícího záření, nebezpečných chemických
   a jiných nebezpečných látek. 

                               § 8

     Rozhodnutí   o   krizových   opatřeních   uvedených   v   § 6
odst. 1 a 2  a  v  §  7  se  zveřejňují  v hromadných informačních
prostředcích a vyhlašují se  stejně jako zákon. Účinnosti nabývají
okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví. 

                              DÍL 2
           Ministerstva a jiné ústřední správní úřady

                               § 9

     (1)  Ministerstva a  jiné  ústřední  správní úřady  (dále jen
"ministerstvo")  k  zajištění  připravenosti  na  řešení krizových
situací v oboru své působnosti
a) zřizují pracoviště krizového řízení,
b) zpracovávají  plán,  který  obsahuje  souhrn krizových opatření
   a postupů  k  řešení  krizových  situací,  (dále  jen  "krizový
   plán"); krizový plán schvaluje  ministr nebo vedoucí ústředního
   správního úřadu,
c) zřizují  krizový štáb  jako pracovní  orgán k  řešení krizových
   situací,  jehož  složení  a  úkoly  určí  ministr  nebo vedoucí
   ústředního správního úřadu,
d) zajišťují  na  základě  vyžádání  jiného ministerstva provedení
   odborných prací vyplývajících z jejich působnosti,
e) poskytují  na vyžádání  podklady jiným  ministerstvům, krajským
   úřadům a okresním úřadům,
f) vyžadují prostřednictvím Ministerstva  vnitra potřebné podklady
   od krajských úřadů a okresních úřadů,
g) stanovují   podřízeným   územním   správním   úřadům  povinnost
   poskytovat na vyžádání podklady  pro zpracování krizových plánů
   krajů a krizových plánů okresů.

     (2) Ministerstva
a) vedou přehled možných zdrojů  rizik, provádějí analýzy ohrožení
   a v  rámci  prevence   podle  zvláštních  právních  předpisů10)
   odstraňují nedostatky,  které by mohly  vést ke vzniku  krizové
   situace,
b) rozhodují o činnostech k řešení krizových situací a ke zmírnění
   jejich  následků,  pokud  zvláštní  právní předpis11) nestanoví
   jinak,
c) organizují  okamžité opravy  nezbytných veřejných  zařízení pro
   přežití obyvatelstva a k zajištění funkčnosti veřejné správy,
d) vytvářejí podmínky  pro nouzovou komunikaci  ve vztahu k  jiným
   správním úřadům, obcím, právnickým a fyzickým osobám.

     (3) Pro přípravu na krizové situace a jejich řešení prováděcí
právní předpis stanoví
a) podmínky  a  způsob  vykonávání  péče  o  děti  v  předškolních
   zařízeních,  žáky plnící  ve školách  povinnou školní  docházku
   a děti  a  mládež  ve  školských  zařízeních  pro výkon ústavní
   výchovy,  ochranné výchovy  a preventivně  výchovné péče, pokud
   tuto péči nemohou v krizové  situaci vykonávat rodiče nebo jiný
   zákonný zástupce,
b) báňsko  technické  podmínky  pro  zřizování,  využití a ochranu
   důlních    děl,    uplatňování    preventivních,    technických
   a bezpečnostních opatření a provádění kontrol.
------------------------------------------------------------------
10) Například zákon  č. 133/1985 Sb., o  požární ochraně, ve znění
    pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání
    jaderné   energie  a   ionizujícího  záření   (atomový  zákon)
    a o  změně a  doplnění některých  zákonů, ve  znění pozdějších
    předpisů.
11) Například zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 

                              § 10

                       Ministerstvo vnitra

     (1)  Ministerstvo  vnitra  koordinuje12)  přípravu na krizové
stavy a jejich řešení.

     (2) Ministerstvo vnitra při činnostech uvedených v odstavci 1
a) sjednocuje  postupy  ministerstev,  krajských  úřadů, okresních
   úřadů,  obecních   úřadů,  právnických  osob   a  podnikajících
   fyzických osob,
b) organizuje  instruktáže,  školení  a  další  přípravu k získání
   zvláštní  odborné způsobilosti13)  pracovníků orgánů  krizového
   řízení; k tomu účelu zřizuje vzdělávací zařízení,
c) provádí   kontrolu  krizových   plánů  zpracovaných   ostatními
   ministerstvy  a   ve  spolupráci  s   příslušným  ministerstvem
   kontrolu krizových plánů krajů a okresů,
d) vede ústřední evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob.
------------------------------------------------------------------
12) § 12  odst.  1  písm.  m)  zákona  č.  2/1969  Sb.,  ve  znění
    pozdějších předpisů.
13) Například zákon č. 129/2000 Sb., zákon č. 147/2000 Sb. 

                              § 11

                   Ministerstvo zdravotnictví

     (1) Ministerstvo zdravotnictví je  oprávněno na území, kde je
vyhlášen krizový  stav, vyhlásit opatření  proti šíření přenosných
nemocí.14)

     (2)  Ministerstvo  zdravotnictví  je  v  době krizového stavu
oprávněno
a) stanovit  opatření  k  ochraně  veřejného  zdraví a koordinovat
   činnost orgánů ochrany veřejného zdraví,
b) zajistit   nákup  a   distribuci  potřebných  imunobiologických
   přípravků,  a to  i neregistrovaných  podle zvláštního právního
   předpisu;15)  v   tomto  případě  neplatí   povinnost  oznámení
   a zveřejnění výjimky podle tohoto zvláštního právního předpisu,
c) zajistit mezinárodní spolupráci k ochraně veřejného zdraví,
d) koordinovat  činnost zdravotnických  zařízení podle  zvláštního
   právního  předpisu  v  souladu   s  koncepcí  krizového  řízení
   zdravotnictví.
------------------------------------------------------------------
14) Zákon  č.  20/1966  Sb.,  o  péči  o  zdraví  lidu,  ve  znění
    pozdějších předpisů.
15) Zákon  č.  79/1997  Sb.,  o  léčivech  a  o změnách a doplnění
    některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 

                              § 12

                  Ministerstvo dopravy a spojů

     (1) Ministerstvo  dopravy a spojů  je v době  krizového stavu
oprávněno uložit
a) provozovateli dráhy, drážní dopravy, silniční dopravy, letadel,
   letišť, vnitrozemské vodní dopravy  a veřejných přístavů, jakož
   i vlastníku  a  provozovateli   ostatních  objektů  a  zařízení
   sloužících dopravě povinnost zabezpečování dopravních potřeb,
b) provozovateli    veřejných   telekomunikačních    sítí,   jakož
   i vlastníku  a provozovateli  ostatních telekomunikačních  sítí
   a zařízení,  s  výjimkou  sítí   a  zařízení  ozbrojených  sil,
   ozbrojených sborů  a složek integrovaného  záchranného systému,
   povinnost zabezpečování spojových služeb.

     (2) V  případě nebezpečí z  prodlení může být  tato povinnost
uložena  rozhodnutím  jiného   správního  úřadu  podle  zvláštního
právního předpisu.  V rozhodnutí se  stanoví povinný provozovatel,
předmět  a  rozsah  veřejného  závazku,  způsob  jeho plnění, doba
platnosti rozhodnutí a poučení o následcích jeho neplnění. 

                              DÍL 3
                       Česká národní banka

                              § 13

     (1)  Česká  národní  banka  při  přípravě  na krizové situace
a jejich řešení  zřizuje krizový štáb, plní  úkoly stanovené v § 9
odst. 2  písm. a) a  d) a koordinuje  s vládou opatření,  která se
dotýkají působnosti České národní banky.

     (2)  Česká národní  banka zpracovává  krizový plán  v oblasti
měnové politiky  a bankovnictví a spolupracuje  s ministerstvy při
zpracovávání jejich krizových plánů.

     (3)   Krizový  plán   České  národní   banky  schvaluje  její
guvernér. 

                              DÍL 4
                          Orgány kraje

                              § 14

     (1)  Orgány  kraje  zajišťují  připravenost  kraje  na řešení
krizových situací.

     (2) Krajský úřad za účelem uvedeným v odstavci 1
a) využívá  pracoviště  krizového   řízení  zřízené  u  hasičského
   záchranného sboru kraje,16)
b) organizuje součinnost mezi okresními  úřady a dalšími správními
   úřady a obcemi v kraji,
c) zabezpečuje zpracování  krizového plánu kraje,  který schvaluje
   hejtman,
d) plní  při  řešení  krizových  situací  úkoly  stanovené  vládou
   a ministerstvy.

     (3) Krajský  úřad je oprávněn  za účelem přípravy  na krizové
situace shromažďovat a evidovat údaje o
a) kapacitách zdravotnických, ubytovacích a stravovacích zařízení,
b) předmětu  a rozsahu  činnosti právnických  osob a podnikajících
   fyzických osob v oblasti  výroby a služeb, výrobních programech
   a výrobních  kapacitách,  rozsahu   zásob  surovin,  polotovarů
   a hotových výrobků, počtech zaměstnanců a jejich kvalifikaci,
c) počtech  zaměstnanců  ve  výrobních  provozech  a  počtech osob
   bydlících v místech předpokládané evakuace,
d) množství,  složení  a  umístění  vyráběných,  používaných  nebo
   skladovaných nebezpečných látek,
e) množství zadržené vody ve vodních nádržích,
f) počtech  a   typech  dopravních,  mechanizačních   a  výrobních
   prostředků  ve  vlastnictví  právnických  nebo  fyzických  osob
   a druzích vyrobené nebo zachycené přírodní energie,
g) uspořádání  vnitřních  prostorů  výrobních  objektů,  popřípadě
   jiných  objektů   důležitých  pro  řešení   krizových  situací,
   vodovodech,   kanalizacích,   produktovodech   a  energetických
   sítích,
h) stavbách   určených  k   ochraně  obyvatelstva   při  krizových
   situacích,  k  zabezpečení  záchranných  prací,  ke  skladování
   materiálu  civilní   ochrany  a  k  ochraně   a  ukrytí  obsluh
   důležitých provozů,
i) výměrách  pěstovaných  zemědělských  plodin  a  druhu  a  počtu
   zemědělských   zvířat  chovaných   právnickými  nebo  fyzickými
   osobami,

pokud tyto údaje jsou nezbytné  pro zpracování krizových plánů pro
přípravu a řešení krizových situací.
------------------------------------------------------------------
16) Zákon  č. 238/2000  Sb.,  o  Hasičském záchranném  sboru České
    republiky a o změně některých zákonů. 

                              § 15

     (1) Za stavu nebezpečí krajský úřad
a) provádí obdobně činnosti uvedené v § 9 odst. 2,
b) zabezpečuje varování a vyrozumění,
c) koordinuje  záchranné  a  likvidační   práce  (§  28  odst. 4),
   poskytování zdravotnické  pomoci, provádění opatření  k ochraně
   veřejného zdraví a bezodkladných pohřebních služeb,
d) organizuje   zjišťování  a   označování  nebezpečných  oblastí,
   provádění dekontaminace a dalších ochranných opatření,
e) organizuje  a koordinuje  evakuaci, nouzové  ubytování, nouzové
   zásobování  pitnou  vodou,  potravinami  a  dalšími  nezbytnými
   prostředky k přežití obyvatelstva,
f) zajišťuje veřejný pořádek a ochranu  majetku na území, kde byla
   provedena evakuace,
g) organizuje a koordinuje humanitární pomoc,
h) chrání práva  a oprávněné zájmy  bezprostředně ohrožených osob,
   které  jsou povinny  strpět záchranné  práce prováděné  v zájmu
   ochrany životů a zdraví osob.

     (2)  Krajský  úřad  je  povinen  vykonávat  činnosti  uvedené
v odstavci 1  tak, aby byly přiměřené  a odpovídající svým obsahem
a rozsahem účelu a podmínkám konkrétní krizové situace. 

                              § 16

     Hejtman
a) řídí  a  kontroluje  přípravná   opatření,  činnosti  k  řešení
   krizových  situací  a  činnosti  ke  zmírnění  jejich  následků
   prováděné  územními  správními  úřady  s  krajskou  působností,
   přednosty okresních úřadů, právnickými a fyzickými osobami,
b) zřizuje k řešení krizových situací krizový štáb kraje jako svůj
   pracovní orgán. 

                              § 17

     (1) Hejtman je za stavu nebezpečí oprávněn
a) rozhodnout  o   ukládání  pracovní  výpomoci   nebo  povinnosti
   poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace,
b) nařídit   bezodkladné  provádění   staveb,  stavebních   prací,
   terénních  úprav nebo  odstraňování staveb  za účelem  zmírnění
   nebo odvrácení ohrožení.

     (2) Hejtman je za stavu nebezpečí dále oprávněn
a) nařídit hlášení přechodné změny pobytu osob,
b) nařídit  použití občanů  povinných civilní  službou k realizaci
   krizových opatření,
c) nařídit  vykonávání  péče  o  děti  a  mládež,  pokud tuto péči
   nemohou v  krizové situaci vykonávat  rodiče nebo jiný  zákonný
   zástupce,
d) zajistit   přednostní  zásobování   dětských  a  zdravotnických
   zařízení a ozbrojených  bezpečnostních a hasičských záchranných
   sborů,
e) zabezpečit  náhradní  způsob  rozhodování  o dávkách sociálního
   zabezpečení (péče) a jejich výplatě.

     (3) Opatření uvedená v odstavcích 1  a 2 se využijí jen v tom
rozsahu, který je nezbytný pro překonání krizové situace.

     (4) Povinnosti  uvedené v odstavci 1  lze uložit pouze tehdy,
pokud nelze tyto činnosti a  věci zajistit smluvně, subjekt plnění
klade  zjevně finančně  a  časově  nevýhodné podmínky  nebo plnění
odmítne a přitom hrozí nebezpečí z prodlení.

     (5) Hejtman je v době  nouzového stavu a stavu ohrožení státu
podle  tohoto   zákona  povinen  zajistit   provedení  stanovených
krizových opatření v podmínkách kraje.

     (6) Hejtman je oprávněn vyslovit souhlas s prodloužením stavu
nebezpečí   vyhlášeného   přednostou   okresního   úřadu,  o  čemž
neprodleně informuje Ministerstvo vnitra a vládu.

     (7)  Hejtman  zrušuje  stav  nebezpečí  vyhlášený  přednostou
okresního  úřadu v  případech, kdy  při vyhlášení  stavu nebezpečí
nebo v době jeho trvání  nebyly dodrženy podmínky stanovené v § 17
odst.  3;  při  zveřejňování  této  skutečnosti postupuje způsobem
stanoveným v § 3 odst. 6. 

                              DÍL 5
                          Okresní úřad

                              § 18

     (1)  Okresní  úřad  zajišťuje  připravenost  okresu na řešení
krizových situací.

     (2) Okresní úřad za účelem uvedeným v odstavci 1
a) využívá  pracoviště  krizového   řízení  zřízené  u  hasičského
   záchranného sboru kraje,
b) zabezpečuje zpracování krizového  plánu okresu, který schvaluje
   přednosta okresního úřadu,
c) ukládá obcím, které mají více  než 10 000 obyvatel nebo jejichž
   geografická  poloha je  v prostoru  ohrožení krizovou  situací,
   povinnost zpracovat krizový plán,
d) poskytuje  obcím na  vyžádání podklady  nezbytné pro zpracování
   jejich krizových plánů,
e) plní  úkoly stanovené  v krizovém  řízení vládou, Ministerstvem
   vnitra a krajským úřadem,
f) organizuje součinnost mezi  okresním úřadem, územními správními
   úřady s okresní působností a obcemi,
g) vykonává  za stavu  nebezpečí obdobně  činnosti uvedené  v § 15
   odst. 1 za podmínek stanovených v § 15 odst. 2.

     (3)  Okresní  úřad  za  podmínek  stanovených  v § 14 odst. 3
vyžaduje, shromažďuje  a eviduje údaje uvedené  v tomto ustanovení
a poskytuje je na vyžádání krajskému úřadu.

     (4) Okresní  úřad seznamuje obce,  právnické a fyzické  osoby
s charakterem   možného   ohrožení,   s   připravenými   krizovými
opatřeními a se způsobem jejich provedení. 

                              § 19

     (1)  Přednosta  okresního  úřadu  zřizuje  k řešení krizových
situací krizový štáb okresu jako svůj pracovní orgán.

     (2)  Přednosta okresního  úřadu schvaluje  krizové plány obcí
určených okresním úřadem, řídí  a kontroluje provádění přípravných
opatření,  činností  k  řešení  krizových  situací  a  činností ke
zmírnění  jejich  následků  prováděných  územními  správními úřady
s okresní  působností,   orgány  obcí,  právnickými   a  fyzickými
osobami.

     (3) Pokud  přednosta okresního úřadu neplní  v době krizového
stavu úkoly  stanovené tímto zákonem,  může ministr vnitra  jejich
výkon převést  na předem stanovenou dobu  na zmocněnce, kterého za
tím účelem  jmenuje. Ministr vnitra o  této skutečnosti neprodleně
informuje vládu, která může rozhodnutí ministra vnitra zrušit. 

                              § 20

     (1)  Přednosta okresního  úřadu může  stanovit při  vyhlášení
stavu nebezpečí  krizová opatření uvedená  v § 17  odst. 1 a  2 za
podmínek uvedených v  § 17 odst. 3. V  době nouzového stavu, stavu
ohrožení   státu  podle   tohoto  zákona   anebo  stavu  nebezpečí
vyhlášeného  hejtmanem   je  přednosta  okresního   úřadu  povinen
zajistit  provedení  stanovených  krizových  opatření v podmínkách
okresu.

     (2) V případě, že opatření provedená starostou obce (dále jen
"starosta")  v  době  krizového  stavu  nejsou  přiměřená  vzniklé
krizové  situaci,  je  přednosta  okresního  úřadu oprávněn uložit
právnickým  a  fyzickým  osobám   v  této  obci  poskytnout  věcné
prostředky,  pracovní výpomoc  nebo požádat  o dobrovolnou  pomoc,
varovat  obyvatele  obce,  popřípadě  nařídit  evakuaci,  zajistit
nouzové  přežití obyvatel  obce a  nařídit další  nezbytná krizová
opatření.  Při  využití  těchto  oprávnění  je přednosta okresního
úřadu   povinen  postupovat   obdobně,  jak   je  uvedeno   v  § 3
odst. 2 a 6 a v § 17 odst. 3. Přednosta okresního úřadu je povinen
zajistit, aby občané v obci  byli seznámeni s nařízenými krizovými
opatřeními  v   nejkratší  možné  době.   Jestliže  jsou  opatření
přednosty  okresního  úřadu  v   rozporu  s  opatřeními  starosty,
provedou se opatření přednosty okresního úřadu. 

                              DÍL 6
                           Orgány obce

                              § 21

     (1)  Orgány  obce  zajišťují   připravenost  obce  na  řešení
krizových situací.

     (2) Obecní úřad za účelem uvedeným v odstavci 1
a) organizuje přípravu obce na krizové situace,
b) zpracovává  krizový plán,  pokud  jde  o obec  určenou okresním
   úřadem; v tomto případě starosta zřizuje bezpečnostní radu obce
   (§ 24),
c) poskytuje  okresnímu  úřadu  podklady  a  informace potřebné ke
   zpracování krizového plánu okresu,
d) shromažďuje  údaje  o  počtu  a  totožnosti  osob, které v době
   krizového  stavu  přechodně  změnily  pobyt  a  nachází  se  na
   správním území obce, a předává  tyto údaje okresnímu úřadu a do
   ústřední evidence o přechodných změnách pobytu osob,
e) podílí se na zajištění veřejného pořádku,
f) plní  další úkoly  stanovené  okresním  úřadem při  přípravě na
   krizové situace a jejich řešení.

     (3)   Obecní  úřad   seznamuje  právnické   a  fyzické  osoby
s charakterem   možného   ohrožení,   s   připravenými   krizovými
opatřeními a se způsobem jejich provedení. 

                              § 22

     (1) Při  vyhlášení nouzového stavu nebo  stavu nebezpečí jsou
orgány   obce  povinny   zajistit  provedení   krizových  opatření
v podmínkách  obce.  Je-li  k  tomuto  účelu  nutné vydat nařízení
obce,17) nabývá nařízení obce účinnosti okamžikem jeho vyvěšení na
úřední desce obecního úřadu. Nařízení obce se zveřejní též dalšími
způsoby  v  místě  obvyklými,  zejména  prostřednictvím hromadných
informačních  prostředků  a  místního  rozhlasu.  Stejný postup se
použije při vyhlašování změn obsahu již vydaného nařízení obce.

     (2)  Náklady  vynaložené   na  provedení  krizových  opatření
stanovených obcí uhrazuje obec z obecního rozpočtu.
------------------------------------------------------------------
17) § 11 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). 

                              § 23

     (1) V době krizového stavu starosta
a) zabezpečuje varování  osob nacházejících se na  území obce před
   hrozícím nebezpečím,
b) nařizuje a organizuje evakuaci osob z ohroženého území obce,
c) organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel
   obce,
d) je  oprávněn požádat  právnické  a  fyzické osoby  o poskytnutí
   dobrovolné pomoci,
e) plní úkoly a opatření uvedené  v krizovém plánu obce a krizovém
   plánu okresu,
f) zajišťuje organizaci dalších nezbytných opatření.

     (2) K  řešení krizových situací může  starosta zřídit krizový
štáb obce jako svůj pracovní orgán.

     (3)  Pokud  starosta  neplní  v  době  krizového  stavu úkoly
stanovené  tímto zákonem,  může přednosta  okresního úřadu převést
jejich výkon  na předem stanovenou  dobu na zmocněnce,  kterého za
tím účelem  jmenuje. O této skutečnosti  přednosta okresního úřadu
neprodleně informuje obec a ministra vnitra, který může rozhodnutí
přednosty okresního úřadu zrušit. 

                              DÍL 7
                       Společná ustanovení

                              § 24

                        Bezpečnostní rady

     (1)  Bezpečnostní   rada  kraje,  bezpečnostní   rada  okresu
a bezpečnostní rada obce jsou koordinačními orgány pro přípravu na
krizové situace.

     (2)  Předsedou  bezpečnostní  rady  kraje  je  hejtman, který
jmenuje členy bezpečnostní rady kraje; předsedou bezpečnostní rady
okresu   je  přednosta   okresního  úřadu,   který  jmenuje  členy
bezpečnostní  rady  okresu;  předsedou  bezpečnostní  rady obce je
starosta, který jmenuje členy bezpečnostní rady obce. 

                              § 25

             Finanční zabezpečení krizových opatření

     Finanční zabezpečení  krizových opatření na  běžný rozpočtový
rok  se provádí  podle zvláštního  právního předpisu.18)  Za tímto
účelem
a) správní  úřady  vyčleňují  v  návrhu  rozpočtu  své kapitoly na
   příslušný rok objem finančních  prostředků potřebný k zajištění
   přípravy na krizové situace,
b) Ministerstvo  financí  po  projednání  s  Ministerstvem  vnitra
   navrhuje  v  rozpočtové   kapitole  Všeobecná  pokladní  správa
   účelovou  rezervu  finančních  prostředků  na  řešení krizových
   situací a  odstraňování jejich následků;  způsob jejího použití
   upravuje  vláda  ve  svém  usnesení  ke  státnímu  rozpočtu  na
   příslušný rok,
c) Ministerstvo  financí  rozepíše   objem  finančních  prostředků
   potřebných k  zajištění přípravy na krizové  situace jako dílčí
   specifický ukazatel rozpočtových kapitol správních úřadů.
------------------------------------------------------------------
18) Zákon  č. 218/2000  Sb., o  rozpočtových pravidlech  a o změně
    některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). 

                              § 26

        Zabezpečení informačních systémů krizového řízení

     (1) Orgány krizového řízení  při plánování krizových opatření
a při  řešení  krizových   situací  využívají  informační  systémy
krizového řízení.

     (2)  Zaváděné a  užívané informační  systémy krizového řízení
musí  splňovat  standardy   informačních  systémů  veřejné  správy
a pravidla
a) přenosu  informací  nadřízeným,  podřízeným  a  spolupracujícím
   orgánům krizového řízení,
b) technického a programového přizpůsobení pro činnost v obtížných
   podmínkách,
c) bezpečnosti  uchovávaných  informací  stanovené  pro  informace
   s nejvyšším stupněm utajení obsažené ve zpracované dokumentaci.

     (3) Orgány krizového řízení  při plánování krizových opatření
odpovídají    za   dodržení    zásady   rovnocennosti    písemných
a elektronických údajů obsažených v krizovém plánu.

     (4)  Prováděcí právní  předpis stanoví  postup při vytváření,
obsah a využívání informačních systémů krizového řízení. 

                              § 27

                      Zvláštní skutečnosti

     (1) Orgány krizového řízení  označují krizové plány a ostatní
listiny,  nosná   média  a  jiné   materiály  obsahující  zvláštní
skutečnosti  slovy  "Zvláštní  skutečnosti"  nebo  zkratkou  "ZS".
Uvedené  označení není  stupněm utajení  podle zvláštního právního
předpisu,19) který není ustanoveními tohoto paragrafu dotčen.

     (2)  Právnické  osoby  a  podnikající  fyzické osoby označují
podle  odstavce 1  po  projednání  s příslušným  orgánem krizového
řízení listiny,  nosná média a jiné  materiály obsahující zvláštní
skutečnosti  poskytované  orgánům   krizového  řízení  podle  § 14
odst. 3.

     (3) Listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní
skutečnosti se evidují v samostatném jednacím protokolu a ukládají
se odděleně od ostatních písemností.

     (4)   Pracovníci  oprávnění   se  seznamovat   se  zvláštními
skutečnostmi  musí   být  zapsáni  ve   zvláštním  seznamu,  který
schvaluje vedoucí zaměstnanec orgánu krizového řízení.

     (5)   Pracovníci  oprávnění   se  seznamovat   se  zvláštními
skutečnostmi a osoby, které se s těmito skutečnostmi seznámily při
plnění   úkolů   krizového   řízení,   jsou   povinni   zachovávat
mlčenlivost; zachováváním mlčenlivosti se  pro účely tohoto zákona
rozumí povinnost nesdělovat zvláštní  skutečnost osobě, která není
oprávněna  se  s  takovou   skutečností  seznamovat.  O  zproštění
povinnosti zachovávat mlčenlivost a jeho rozsahu rozhoduje vedoucí
zaměstnanec orgánu krizového řízení.

     (6) Pracoviště,  kde se ukládají listiny,  nosná média a jiné
materiály  obsahující  zvláštní  skutečnosti,  používá pouze jeden
vstup, který  musí být zajištěn  proti volnému vstupu  osob, které
nejsou oprávněny se seznamovat se zvláštními skutečnostmi.

     (7)  Jestliže   právnická  nebo  fyzická   osoba  žádá  orgán
krizového   řízení   o   informaci   podle   zvláštního   právního
předpisu,20)  přičemž   požadovaná  informace  je   označena  jako
zvláštní  skutečnost a  žadatel  k  této informaci  nemá oprávněný
přístup, povinný subjekt žadateli tuto informaci neposkytne.

     (8) Prováděcí právní předpis upraví
a) podrobnosti o označování, stanovení režimu evidence, manipulace
   a ukládání písemností a  jiných materiálů obsahujících zvláštní
   skutečnosti,
b) postup při určování osob ke styku se zvláštními skutečnostmi.
------------------------------------------------------------------
19) Zákon  č.  148/1998  Sb.,  o  ochraně  utajovaných skutečností
    a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
20) Zákon č.  106/1999 Sb., o svobodném  přístupu k informacím, ve
    znění pozdějších předpisů. 

                              § 28

     (1) Vláda, ministerstva, okresní úřady  a orgány krajů a obcí
stanoví, organizují  a provádějí opatření  uvedená v tomto  zákoně
v mezích své působnosti  vymezené zvláštními právními předpisy.21)

     (2)  Působnost orgánů  krajů a  obcí podle  tohoto zákona  je
přenesenou působností ve státní správě.

     (3) Kancelář  Poslanecké sněmovny, Kancelář  Senátu, Kancelář
prezidenta   republiky,  Úřad   vlády,  Nejvyšší   kontrolní  úřad
a Bezpečnostní informační  služba zpracovávají svůj  krizový plán,
který schvaluje v případě Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře
Senátu a Kanceláře prezidenta  republiky jejich vedoucí, v případě
Úřadu vlády vedoucí Úřadu  vlády, v případě Nejvyššího kontrolního
úřadu   prezident  Nejvyššího   kontrolního  úřadu   a  v  případě
Bezpečnostní  informační  služby  ředitel  Bezpečnostní informační
služby.

     (4)  Při  řešení  krizových   situací  se  přiměřeně  použijí
ustanovení  o  provádění  záchranných  a  likvidačních prací podle
zvláštního zákona.2)

     (5) Prováděcí právní předpis stanoví
a) obsah činnosti a složení bezpečnostní rady kraje, okresu a obce
   a krizového štábu kraje, okresu a obce,
b) náležitosti   krizového  plánu,   plánu  krizové  připravenosti
   a způsob jejich zpracování.
------------------------------------------------------------------
 2) Zákon  č.  239/2000  Sb.,  o  integrovaném  záchranném systému
    a o změně některých zákonů.
21) Například zákon  č. 2/1969 Sb., ve  znění pozdějších předpisů,
    zákon č. 147/2000 Sb., zákon č. 128/2000 Sb. 

                            HLAVA III
         PRÁVA A POVINNOSTI PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB

                              § 29

           Právnické osoby a podnikající fyzické osoby

     (1)  Na  výzvu  příslušného   orgánu  krizového  řízení  jsou
právnické osoby  a podnikající fyzické osoby  povinny při přípravě
na  krizové  situace  podílet  se  na  zpracování krizových plánů.
V případě,  že  jde  o  právnické  osoby  nebo podnikající fyzické
osoby, které  zajišťují plnění opatření  vyplývajících z krizového
plánu,  jsou tyto  osoby  dále  povinny zpracovávat  plány krizové
připravenosti;  plánem krizové  připravenosti se  pro účely tohoto
zákona  rozumí  plán,  ve  kterém  je  upravena příprava příslušné
právnické osoby nebo podnikající  fyzické osoby k řešení krizových
situací.

     (2) V  případě, že ministerstvo,  krajský úřad, okresní  úřad
nebo  obec zahrne  do krizového  plánu konkrétní  právnickou osobu
nebo  podnikající  fyzickou  osobu,   je  tato  povinna  bezplatně
poskytnout  a  aktualizovat  požadované  podklady  uvedené  v § 14
odst. 3  a další  související údaje.  Ministerstva, krajské úřady,
územní  správní  úřady,  okresní  úřady  nebo  obce  mohou uzavřít
s právnickými osobami a s  podnikajícími fyzickými osobami smlouvy
ke splnění úkolů vyplývajících z krizových plánů.

     (3) Právnické osoby a  podnikající fyzické osoby jsou povinny
poskytnout věcné  prostředky potřebné k řešení  krizové situace na
výzvu oprávněného  orgánu krizového řízení,  pokud zvláštní právní
předpis nestanoví jinak.22)

     (4)  Dojde-li za  krizového stavu  k ohrožení  života, zdraví
nebo  hrozí-li  škody  velkého  rozsahu  na  majetku nebo životním
prostředí,  jsou  právnické  osoby  a  podnikající  fyzické  osoby
povinny  splnit úkoly,  které  jdou  nad rámec  opatření uvedených
v krizových plánech,  pokud jim tyto  úkoly uloží hejtman  (§ 17),
přednosta okresního úřadu (§ 20) nebo orgány obce.

     (5)  Povinnost poskytnout  věcný prostředek23)  při krizových
stavech  ukládá právnickým  osobám a  podnikajícím fyzickým osobám
okresní úřad. Při nebezpečí z  prodlení je oprávněn tuto povinnost
uložit právnické osobě a  podnikající fyzické osobě také starosta,
který  o  uložení  povinnosti  následně  informuje  okresní  úřad.
Okresní  úřad  nebo  starosta,  který  uložil povinnost poskytnout
věcný  prostředek,   zabezpečí  jeho  vrácení   tomu,  jenž  věcný
prostředek poskytl, a současně mu  vydá potvrzení o využití tohoto
prostředku.   Potvrzení  obsahuje   zejména  údaje   o  uživateli,
popřípadě  vlastníkovi věcného  prostředku, nezbytné identifikační
údaje  věcného prostředku,  datum  a  hodinu poskytnutí  a vrácení
věcného prostředku, stav opotřebení a poškození, poučení o náhradě
a označení orgánu, který potvrzení vydal.
------------------------------------------------------------------
22) Zákon č. 241/2000 Sb.,  o hospodářských opatřeních pro krizové
    stavy a o změně některých souvisejících zákonů.
23) § 128 občanského zákoníku. 

                              § 30

                 Hromadné informační prostředky

     Každý,  kdo provozuje  hromadné informační  prostředky včetně
televizního  a  rozhlasového  vysílání,  je  povinen  bez  náhrady
nákladů  na  základě  žádosti  orgánů  krizového řízení neprodleně
a bez  úpravy  obsahu  a  smyslu  uveřejnit  informace o vyhlášení
krizových  stavů a  nařízených krizových  opatřeních při krizových
stavech. 

                              § 31

                          Fyzické osoby

     (1)  Fyzická osoba  pobývající  na  území České  republiky má
právo na nezbytné informace  o připravovaných krizových opatřeních
k ochraně jejího života, zdraví a majetku.

     (2) Na  výzvu příslušného orgánu krizového  řízení je fyzická
osoba  povinna  bezplatně  poskytnout  a  aktualizovat  požadované
podklady uvedené v § 14 odst. 3 a další související údaje.

     (3) Fyzická osoba je v době krizového stavu povinna
a) uposlechnout   výzvy   oprávněných   orgánů   krizového  řízení
   k zaevidování  na stanoveném  místě z  důvodu uložení  pracovní
   povinnosti nebo pracovní výpomoci,
b) hlásit přechodnou změnu svého pobytu  v obci, v jejímž správním
   území bude pobývat, pokud jí tato povinnost vyplyne z krizových
   opatření nařízených orgánem krizového řízení,
c) strpět  omezení  vyplývající  z  krizových opatření stanovených
   v době krizového stavu,
d) vykonávat uloženou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc,
e) poskytnout požadované věcné prostředky.

     (4)  Plnění povinností  uvedených v  odstavci 3  může fyzická
osoba  odmítnout,  pokud  by  jejich  plněním  ohrozila život nebo
zdraví  vlastní nebo  jiných osob  anebo pokud  jsou povinnosti jí
ukládané v rozporu se zákonem.

     (5) Obsah,  rozsah a místo prací  v rámci pracovní povinnosti
v době nouzového stavu a stavu  ohrožení státu podle tohoto zákona
stanoví  fyzické osobě  okresní úřad  pracovním příkazem. Pracovní
příkaz obsahuje  zejména osobní údaje  fyzické osoby, den  a místo
nástupu  pracovní  povinnosti,  druh  práce,  předpokládanou délku
plnění  povinnosti,  poučení  a  označení  orgánu,  který pracovní
příkaz vydal.

     (6)  Pracovní výpomoc  v době  krizového stavu  fyzické osobě
ukládá okresní  úřad nebo obec, které  po ukončení této povinnosti
vydají fyzické osobě potvrzení.  Potvrzení obsahuje zejména osobní
údaje fyzické  osoby, den zahájení  a ukončení pracovní  výpomoci,
počet odpracovaných  hodin, druh a místo  práce, poučení o náhradě
a označení orgánu, který potvrzení vydal.

     (7) V  případě, že fyzická osoba  není schopna ze zdravotních
důvodů  uloženou pracovní  povinnost nebo  pracovní výpomoc konat,
doloží   tuto   skutečnost   lékařským   posudkem,  který  vystaví
zdravotnické zařízení  určené orgánem, jenž  vydal pracovní příkaz
nebo  uložil  pracovní  výpomoc.  Toto  zdravotnické  zařízení  je
povinno přednostně  provést lékařskou prohlídku  příslušné fyzické
osoby  a  posoudit  zdravotní  způsobilost  osoby  k předpokládané
práci.  Úhrada nákladů  vynaložených na  provedení prohlídky  bude
vyúčtována k tíži orgánu, který  vydal pracovní příkaz nebo uložil
pracovní výpomoc.

     (8)  Při ukládání  povinnosti poskytnout  věcný prostředek se
postupuje obdobně podle § 29 odst. 5. 

                              § 32

                             Výjimky

     (1)  Poskytnutí věcných  prostředků, pracovní  povinnost nebo
pracovní  výpomoc  nelze  uložit  fyzickým  osobám, které požívají
výsady  a imunity  podle mezinárodního  práva. Pracovní  povinnost
nebo  pracovní   výpomoc  ostatním  cizincům   lze  uložit,  pokud
mezinárodní   smlouva   schválená   Parlamentem   České  republiky
a vyhlášená ve  Sbírce zákonů nebo  ve Sbírce mezinárodních  smluv
nestanoví jinak.

     (2)   Od  pracovní   povinnosti  a   pracovní  výpomoci  jsou
osvobozeny osoby  ve věku do 18  let a od 62  let, osoby zdravotně
nezpůsobilé  k  výkonu  požadovaných  druhů  práce, plně invalidní
osoby, poslanci  a senátoři Parlamentu  České republiky a  členové
vlády a dále  osoby, které by tím vystavily  vážnému ohrožení sebe
nebo  osoby blízké.  Dále jsou  od pracovní  povinnosti a pracovní
výpomoci osvobozeny ženy a osamělí muži  pečující o dítě do 15 let
věku,  těhotné  ženy,  ženy  do  konce  třetího  měsíce po porodu,
jestliže  se  dítě  narodilo  mrtvé,  zemřelo  anebo  žena  o  něj
nepečuje.  Orgán  krizového  řízení  může  osvobodit  od  pracovní
povinnosti a pracovní výpomoci také osoby, kterým by v tom bránila
důležitá  okolnost,  jejíž  opominutí  by  mohlo  vést  k ohrožení
života, zdraví nebo majetku. Závažnost důležité okolnosti posuzuje
orgán krizového řízení.

     (3) Ženám  lze uložit pouze  takovou pracovní povinnost  nebo
pracovní  výpomoc,  která  není  v  rozporu  se  zvláštním právním
předpisem.24)

     (4)  Osoby  osvobozené  od  pracovní  povinnosti  a  pracovní
výpomoci mohou poskytnout dobrovolnou pomoc.
------------------------------------------------------------------
24) Zákon  č.  65/1965  Sb.,  zákoník  práce,  ve znění pozdějších
    předpisů.
    Vyhláška   č.   261/1997   Sb.,   kterou   se   stanoví  práce
    a pracoviště, které jsou zakázané  všem ženám, těhotným ženám,
    matkám  do  konce  devátého  měsíce  po  porodu  a mladistvým,
    a podmínky,  za  nichž  mohou  mladiství  výjimečně tyto práce
    konat  z  důvodu  přípravy  na  povolání,  ve  znění  vyhlášky
    č. 185/1998 Sb. 

                            HLAVA IV
                   KONTROLA, POKUTY A NÁHRADA

                              § 33

                            Kontrola

     (1) Ministerstvo,  okresní úřad a orgány  krajů a obcí, které
se  podílejí  na  krizovém  řízení,  jsou  oprávněny  v mezích své
působnosti  kontrolovat   dodržování  tohoto  zákona   a  předpisů
vydaných k  jeho provedení. Při  vykonávání kontrolní činnosti  se
řídí    základními   pravidly    stanovenými   zvláštním   právním
předpisem.25)

     (2) Kontrolu  uvedenou v odstavci  1 vykonává u  obce okresní
úřad,  u okresního  úřadu krajský  úřad a  u okresního a krajského
úřadu   Ministerstvo    vnitra   ve   spolupráci    s   příslušným
ministerstvem.
------------------------------------------------------------------
25) Zákon č. 552/1991 Sb., o  státní kontrole, ve znění pozdějších
    předpisů. 

                              § 34

                             Pokuty

     (1) Za  nesplnění povinnosti podle tohoto  zákona, s výjimkou
porušení  povinnosti  mlčenlivosti,  může  orgán,  který  porušení
povinnosti zjistil, uložit
a) fyzické  osobě  pokutu  do  výše  20  000  Kč;  poruší-li  však
   povinnost v době krizového stavu, může jí uložit pokutu do výše
   50 000 Kč,
b) právnické osobě  nebo podnikající fyzické osobě  pokutu do výše
   3 000 000 Kč; poruší-li však povinnost  v době krizového stavu,
   může jí uložit pokutu do výše 10 000 000 Kč.

     (2)  Nebyla-li   uložená  povinnost  splněna   ani  ve  lhůtě
stanovené při uložení pokuty, lze uložit pokutu opětovně.

     (3) Za  porušení povinnosti mlčenlivosti  podle tohoto zákona
může  orgán uvedený  v odstavci  1 uložit  fyzické osobě pokutu do
výše 100 000 Kč.

     (4) Řízení  o uložení pokuty lze  zahájit do 1 roku  ode dne,
kdy se o porušení povinnosti  dozvěděl orgán, který pokutu ukládá,
a musí být  pravomocně skončeno do  3 let od  porušení povinnosti.
Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí, jímž
byla pokuta uložena.

     (5) Pokutu vybírá a vymáhá orgán, který ji uložil.

     (6) Výnos pokut je příjmem kraje nebo obce, které je uložily.
Pokud  byla  pokuta  uložena  ministerstvem  nebo  jiným  správním
úřadem, je výnos pokut příjmem státního rozpočtu. 

                              § 35

    Náhrada za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcných
  prostředků a vykonání pracovní povinnosti a pracovní výpomoci

     (1) Za omezení vlastnického  nebo užívacího práva, poskytnutí
věcného  prostředku,  vykonání  pracovní  povinnosti nebo pracovní
výpomoci  náleží  právnické  nebo  fyzické  osobě peněžní náhrada.
Peněžní náhradu je povinen  vyplatit orgán krizového řízení, který
o omezení práva  nebo uložení povinnosti  rozhodl. Peněžní náhradu
lze  poskytnout po  vzájemné dohodě  též za  poskytnutí dobrovolné
pomoci. Peněžní  náhrada se vyplácí  do 6 měsíců  od ukončení nebo
zrušení krizového stavu, v jehož  důsledku vznikl nárok na peněžní
náhradu podle tohoto odstavce.

     (2) V  případě, že dojde k  omezení výkonu vlastnického práva
k nemovitosti, poskytne  se jejímu vlastníku  náhrada odpovídající
míře  omezení  jeho  majetkových  práv  podle  zvláštního právního
předpisu.26)

     (3) Jde-li o vykonání  pracovní povinnosti, pracovní výpomoci
nebo dobrovolné  pomoci, u nichž nelze  určit výši náhrady dohodou
nebo  postupem  podle  zvláštních  právních  předpisů,  stanoví se
náhrada ve výši, která odpovídá  obvyklé mzdě za stejné či podobné
práce. Při  stanovení náhrady za poskytnutí  věcného prostředku se
vychází z výše nákladů vzniklých  povinnému a z obvykle požadované
náhrady  za  použití  stejného  nebo  obdobného věcného prostředku
v době jeho poskytnutí.

     (4)  Orgán krizového  řízení je  oprávněn požadovat  uhrazení
nákladů,  které  vynaložil  jako  náhradu  za  poskytnutí  věcných
prostředků, vykonání  pracovní povinnosti, pracovní  výpomoci nebo
dobrovolné  pomoci,  po  původci  havárie2)  nebo  jiné  události,
v jejímž důsledku  vznikla krizová situace  a musela být  nařízena
krizová  opatření.   Těmito  úhradami  se   kompenzují  vynaložené
výdaje.27)
------------------------------------------------------------------
 2) Zákon  č.  239/2000  Sb.,  o  integrovaném  záchranném systému
    a o změně některých zákonů.
26) Například občanský zákoník, obchodní zákoník.
27) § 49 odst. 9 zákona č. 218/2000 Sb. 

                              § 36

                          Náhrada škody

     (1) Stát  odpovídá za škodu způsobenou  právnickým a fyzickým
osobám v  příčinné souvislosti s krizovými  opatřeními a cvičeními
(§ 39 odst. 5) prováděnými  podle tohoto zákona. Této odpovědnosti
se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si
způsobil škodu sám.

     (2)   Náhrada  věcné   škody  vzniklé   při  činnosti  orgánů
provádějících  krizová  opatření   nebo  při  uloženém  poskytnutí
věcných prostředků  se poskytuje podle  právních předpisů platných
v době vzniku škody.26)

     (3)  Náhrada  škody  či  újmy  na  zdraví  vzniklé při výkonu
uložené  pracovní  povinnosti,  pracovní  výpomoci nebo dobrovolné
pomoci vykonané v rámci organizované činnosti se poskytuje obdobně
podle předpisů o odškodňování  pracovních úrazů,28) pokud nárok na
náhradu této škody nevznikl již z pracovněprávního vztahu.

     (4)  Peněžní  náhradu  poskytne  ten  orgán krizového řízení,
který  nařídil  krizové  opatření  nebo  cvičení,  při  němž anebo
v jehož důsledku vznikla škoda či újma.

     (5)  Nárok  na  náhradu  škody  s  uvedením  důvodů uplatňuje
právnická  nebo   fyzická  osoba  písemně   u  příslušného  orgánu
krizového řízení  do 6 měsíců od  doby, kdy se o  škodě dozvěděla,
nejdéle  do  5  let  od  vzniku  škody,  jinak právo zaniká. Orgán
krizového  řízení  může  v  případech  hodných  zvláštního zřetele
přiznat náhradu škody i po  uplynutí termínu k podání žádosti nebo
i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody.

     (6)  Náhrada  škody  se  neposkytuje  právnickým  a  fyzickým
osobám, které zavinily vznik škodné události.

     (7)  Orgán krizového  řízení je  oprávněn požadovat  uhrazení
nákladů, které  vynaložil jako náhradu  škody, po původci  havárie
nebo  jiné události,  v  jejímž  důsledku vznikla  krizová situace
a musela být nařízena krizová opatření.
------------------------------------------------------------------
26) Například občanský zákoník, obchodní zákoník.
28) § 109 až 203, § 260 zákoníku práce.
    Nařízení  vlády č.  108/1994  Sb.,  kterým se  provádí zákoník
    práce a některé další zákony. 

                              § 37

            Poskytování státní podpory při haváriích
                    nebo živelních pohromách

     (1)  Fyzickým osobám  a obcím,  které se  při krizové situaci
z důvodu havárie nebo živelní pohromy přechodně ocitly v mimořádně
obtížných poměrech, lze poskytnout státní podporu.

     (2) Státní podpora může  být poskytována ze státního rozpočtu
ve formě jednorázových peněžitých dávek fyzickým osobám nebo jinou
mimořádnou  formou finanční  pomoci fyzickým  osobám a  obcím. Při
poskytování   státní   podpory   fyzickým   osobám   se   přihlíží
k majetkovým  poměrům  žadatele  o  státní  podporu  a  majetkovým
poměrům   příslušníků  jeho   rodiny.  Státní   podpora  může  být
poskytována  i  formou  hmotné  pomoci  podle  zvláštního právního
předpisu.22)

     (3) Při  poskytování jednorázových peněžitých  dávek fyzickým
osobám se postupuje podle zvláštních právních předpisů.29)

     (4) Rozsah, způsob a  podmínky poskytování jiných mimořádných
forem finanční pomoci ze státního rozpočtu fyzickým osobám a obcím
může  v  případě  havárií  nebo  živelních  pohrom velkého rozsahu
stanovit prováděcí právní předpis.

     (5)  Jednorázové  peněžité  dávky  fyzickým  osobám vyplácejí
místně příslušné  pověřené obecní úřady  podle zvláštních právních
předpisů30)  z  neinvestiční  účelové  dotace  na  sociální dávky,
kterou  obdrží  v  rámci  souhrnného  finančního  vztahu  státního
rozpočtu k rozpočtům obcí na příslušný rozpočtový rok.

     (6)   K  úhradě   výdajů  spojených   s  poskytováním  jiných
mimořádných   forem   finanční   pomoci   a   případnému  posílení
neinvestiční účelové  dotace na poskytování  sociálních peněžitých
dávek uvedených v odstavci 2  může vláda použít rezervu finančních
prostředků  na řešení  krizových situací  vyčleněnou v  rozpočtové
kapitole  Všeobecná pokladní  správa  na  úhradu výdajů  na státní
podporu  podle  tohoto  zákona.  V  mimořádném  případě může vláda
použít vládní rozpočtovou rezervu.
------------------------------------------------------------------
22) Zákon č. 241/2000 Sb.,  o hospodářských opatřeních pro krizové
    stavy a o změně některých souvisejících zákonů.
29) § 23  a §  51 odst.  3  vyhlášky  č. 182/1991  Sb., kterou  se
    provádí zákon  o sociálním zabezpečení  a zákon České  národní
    rady   o  působnosti   orgánů  České   republiky  v  sociálním
    zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
    § 40a písm. b), § 16 písm. a) zákona č. 114/1988 Sb.
30) § 63 zákona č. 128/2000 Sb. 

                             HLAVA V
                 USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ

                              § 38

                     Vztah ke správnímu řádu

     Na rozhodování  a ukládání povinností podle  tohoto zákona se
nevztahuje správní řád, s výjimkou § 34. 

                              § 39

     (1) Tento zákon  se vztahuje i na případy,  kdy jsou nařízena
mimořádná   veterinární   opatření   podle   zvláštních   právních
předpisů31) a vzniklé ohrožení má povahu mimořádné události, jejíž
následky vedou  ke vzniku krizové  situace; v těchto  případech se
stává  okresní  nákazová  komise  součástí  krizového štábu okresu
a Ústřední nákazová komise součástí Ústředního krizového štábu.

     (2)  V  případech,  kdy  je  v  době  povodní  vyhlášen  stav
nebezpečí  nebo  nouzový  stav,  se  povodňové  komise32)  stávají
součástí krizového  štábu kraje nebo  okresu a Ústřední  povodňová
komise32) součástí Ústředního krizového štábu.

     (3)  Za  stavu  ohrožení  státu  podle  tohoto  zákona  a  za
nouzového stavu  se přiměřeně použijí  ustanovení o osvobození  od
dovozního cla,33) která se týkají
a) léčebných  látek lidského  původu a  činidel k  určování krevní
   skupiny a tkání,
b) nástrojů  a přístrojů  dovážených k  lékařské diagnostice  nebo
   léčbě,
c) lékařských, chirurgických a laboratorních zařízení,
d) zboží dováženého k humanitárním účelům,
e) zboží dováženého k provádění záchranných a likvidačních prací,
f) zboží dováženého v pohraničním styku,
g) darů věnovaných v rámci mezinárodních vztahů.

     (4)  Za stavu  ohrožení  státu  vyhlášeného v  souvislosti se
zajišťováním obrany  České republiky před  vnějším napadením a  za
válečného stavu plní orgány krizového řízení i právnické a fyzické
osoby  úkoly  stanovené  tímto   zákonem,  pokud  zvláštní  právní
předpis1) nestanoví jinak.

     (5)  Připravenost  na  krizové  situace  se ověřuje cvičeními
obdobně podle zvláštního právního předpisu.2)
------------------------------------------------------------------
 1) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
 2) Zákon  č.  239/2000  Sb.,  o  integrovaném  záchranném systému
    a o změně některých zákonů.
31) Například  § 15  zákona č.  166/1999 Sb.,  o veterinární  péči
    a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon).
32) § 18  zákona  č.  130/1974  Sb.,  o  státní  správě  ve vodním
    hospodářství, ve znění pozdějších předpisů.
33) Vyhláška č. 136/1998 Sb., o osvobození zboží od dovozního cla,
    ve znění vyhlášky č. 125/1999 Sb. 

                              § 40

                      Zmocňovací ustanovení

     (1)  Vláda  vydá  nařízení  k  provedení  §  26 odst. 4, § 27
odst. 8 a § 28 odst. 5.

     (2)  Ministerstvo   školství,  mládeže  a   tělovýchovy  vydá
vyhlášku k provedení § 9 odst. 3 písm. a).

     (3) Český báňský  úřad vydá vyhlášku k provedení  § 9 odst. 3
písm. b). 

                           ČÁST DRUHÁ
       Změna zákona o státní správě ve vodním hospodářství

                              § 41

     Zákon   č.  130/1974   Sb.,   o   státní  správě   ve  vodním
hospodářství,   ve   znění   zákona   č.   49/1982   Sb.,   zákona
č. 425/1990 Sb.,  zákona  č.  23/1992  Sb., zákona č. 114/1995 Sb.
a zákona č. 238/1999 Sb., se mění takto:

     1.  V §  18 odst.  2  se  doplňuje věta  druhá, která  včetně
poznámky pod čarou č. 13) zní: "Oprávnění a povinnosti povodňových
orgánů  v  případě  vyhlášení  stavu  nebezpečí  a nouzového stavu
přecházejí  na orgány  krizového řízení  podle zvláštního právního
předpisu.13)
------------------------------------------------------------------
13) Zákon č. 240/2000  Sb., o krizovém řízení a  o změně některých
    zákonů (krizový zákon).".

     2. V  § 18 odst. 4  se za větu první  vkládá nová věta, která
zní: "Předsedou povodňové komise je starosta obce.".

     3. V §  18 odst. 5 se věta  druhá nahrazuje větou: "Předsedou
povodňové komise je přednosta okresního úřadu.".

     4. V  § 18 odst. 6  se za větu první  vkládá nová věta, která
zní: "Předsedou povodňové komise je ředitel krajského úřadu určený
ministerstvem v dohodě s Ministerstvem vnitra.". 

                           ČÁST TŘETÍ
                            ÚČINNOST

                              § 42

     Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

                           Klaus v. r.
                           Havel v. r.
                           Zeman v. r.
 
 

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA