Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zákon č. 239/2000 Sb

25. 3. 2011
239/2000 Sb.
                              ZÁKON
                     ze dne 28. června 2000
  o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů

     Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

                           ČÁST PRVNÍ

                             HLAVA I
                       ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

                               § 1

                         Předmět úpravy

     Tento  zákon vymezuje  integrovaný záchranný  systém, stanoví
složky integrovaného záchranného systému a jejich působnost, pokud
tak  nestanoví  zvláštní  právní  předpis,  působnost  a  pravomoc
státních  orgánů  a  orgánů  územních  samosprávných  celků, práva
a povinnosti  právnických   a  fyzických  osob   při  přípravě  na
mimořádné události a při záchranných  a likvidačních pracích a při
ochraně  obyvatelstva před  a po  dobu vyhlášení  stavu nebezpečí,
nouzového stavu, stavu ohrožení státu  a válečného stavu (dále jen
"krizové stavy"). 

                               § 2

                         Vymezení pojmů

     Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) integrovaným  záchranným  systémem   koordinovaný  postup  jeho
   složek  při  přípravě  na  mimořádné  události  a při provádění
   záchranných a likvidačních prací,
b) mimořádnou  událostí škodlivé  působení sil  a jevů  vyvolaných
   činností  člověka,  přírodními  vlivy,  a  také  havárie, které
   ohrožují   život,  zdraví,   majetek  nebo   životní  prostředí
   a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací,
c) záchrannými   pracemi   činnost   k   odvrácení   nebo  omezení
   bezprostředního  působení rizik  vzniklých mimořádnou událostí,
   zejména  ve  vztahu  k  ohrožení  života,  zdraví, majetku nebo
   životního prostředí, a vedoucí k přerušení jejich příčin,
d) likvidačními pracemi činnosti k odstranění následků způsobených
   mimořádnou událostí,
e) ochranou obyvatelstva  plnění úkolů civilní  ochrany,1) zejména
   varování,  evakuace,  ukrytí  a  nouzové  přežití  obyvatelstva
   a další  opatření  k  zabezpečení  ochrany  jeho života, zdraví
   a majetku,
f) zařízením  civilní ochrany  bez právní  subjektivity (dále  jen
   "zařízení civilní ochrany") součásti  právnické osoby nebo obce
   určené k  ochraně obyvatelstva; tvoří je  zaměstnanci nebo jiné
   osoby na základě dohody a věcné prostředky,
g) věcnou  pomocí je  poskytnutí věcných  prostředků při provádění
   záchranných  a  likvidačních  prací  na  výzvu velitele zásahu,
   starosty obce nebo přednosty  okresního úřadu; věcnou pomocí se
   rozumí  i  pomoc  poskytnutá   dobrovolně  bez  výzvy,  ale  se
   souhlasem nebo  s vědomím velitele  zásahu, starosty obce  nebo
   přednosty okresního úřadu,
h) osobní pomocí je činnost  nebo služba při provádění záchranných
   a likvidačních  prací na  výzvu velitele  zásahu, starosty obce
   nebo přednosty okresního úřadu; osobní pomocí se rozumí i pomoc
   poskytnutá  dobrovolně   bez  výzvy,  ale   se  souhlasem  nebo
   s vědomím  velitele   zásahu,  starosty  obce   nebo  přednosty
   okresního úřadu.
------------------------------------------------------------------
1) Čl. 61    Dodatkového    protokolu    k    Ženevským    úmluvám
   z 12. srpna 1949  o  ochraně  obětí  mezinárodních  ozbrojených
   konfliktů (Protokol  I), přijatého v  Ženevě dne 8. června 1977
   a publikovaného sdělením pod č. 168/1991 Sb. 

                            HLAVA II
                  INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM

                               § 3

            Použití integrovaného záchranného systému

     Integrovaný záchranný  systém se použije v  přípravě na vznik
mimořádné  události  a  při  potřebě  provádět  současně záchranné
a likvidační  práce   dvěma  anebo  více   složkami  integrovaného
záchranného systému. 

                               § 4

            Složky integrovaného záchranného systému

     (1)  Základními  složkami  integrovaného  záchranného systému
jsou Hasičský záchranný sbor České republiky2) (dále jen "hasičský
záchranný  sbor"), jednotky  požární ochrany  zařazené do plošného
pokrytí   okresu   jednotkami   požární   ochrany,3)  zdravotnická
záchranná služba a Policie České republiky.

     (2) Ostatními složkami integrovaného záchranného systému jsou
vyčleněné  síly a  prostředky ozbrojených  sil, ostatní  ozbrojené
bezpečnostní  sbory,  ostatní   záchranné  sbory,  orgány  ochrany
veřejného  zdraví,4)  havarijní,   pohotovostní,  odborné  a  jiné
služby, zařízení civilní ochrany,  neziskové organizace a sdružení
občanů,  která  lze  využít  k  záchranným  a  likvidačním pracím.
Ostatní  složky  integrovaného  záchranného  systému poskytují při
záchranných  a likvidačních  pracích plánovanou  pomoc na vyžádání
(§ 21).

     (3)  V době  krizových  stavů  se stávají  ostatními složkami
integrovaného   záchranného  systému   také  odborná  zdravotnická
zařízení   na   úrovni   fakultních   nemocnic   pro   poskytování
specializované péče obyvatelstvu.

     (4)   Základní  složky   integrovaného  záchranného   systému
zajišťují  nepřetržitou  pohotovost  pro  příjem  ohlášení  vzniku
mimořádné události,  její vyhodnocení a  neodkladný zásah v  místě
mimořádné   události.  Za   tímto  účelem   rozmísťují  své   síly
a prostředky po celém území České republiky.

     (5)  Působením základních  a ostatních  složek v integrovaném
záchranném systému není dotčeno jejich postavení a úkoly stanovené
zvláštními právními předpisy.5)

     (6) Složky integrovaného záchranného  systému jsou při zásahu
povinny  se  řídit  příkazy   velitele  zásahu,  popřípadě  pokyny
přednosty  okresního  úřadu,  hejtmana  kraje,  v  Praze primátora
hlavního  města  Prahy  (dále  jen  "hejtman")  nebo  Ministerstva
vnitra,  pokud  provádějí  koordinaci  záchranných  a likvidačních
prací.

     (7)   Složka  integrovaného   záchranného  systému   zařazená
v příslušném  poplachovém plánu  integrovaného záchranného systému
na  úrovni  kraje  nebo  okresu  je  povinna při poskytnutí pomoci
jinému  kraji nebo  okresu o  tom informovat  své místně příslušné
operační a informační středisko integrovaného záchranného systému;
poplachovým  plánem  integrovaného  záchranného  systému okresu se
rozumí  požární  poplachový  plán  okresu  vydaný podle zvláštního
právního předpisu.3)

     (8)  Při  provádění  záchranných   a  likvidačních  prací  za
nouzového  stavu, stavu  ohrožení  státu  nebo válečného  stavu se
složky integrovaného záchranného  systému řídí pokyny Ministerstva
vnitra.  Za stavu  nebezpečí se  složky integrovaného  záchranného
systému na  území příslušného kraje nebo  okresu řídí pokyny toho,
kdo vyhlásil stav nebezpečí podle zvláštního právního předpisu.6)

     (9) Personál a prostředky  základních a ostatních složek jsou
za  válečného stavu  označeny mezinárodně  platnými rozpoznávacími
znaky  pro  zdravotnickou  službu,  duchovní  personál  a  civilní
ochranu.7)
------------------------------------------------------------------
2) Zákon  č.  238/2000  Sb.,  o  Hasičském  záchranném sboru České
   republiky a o změně některých zákonů.
3) Zákon č.  133/1985 Sb, o  požární ochraně, ve  znění pozdějších
   předpisů.
4) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších
   předpisů.
5) Například zákon č. 133/1985  Sb., ve znění pozdějších předpisů,
   zákon  č. 283/1991  Sb., o  Policii České  republiky, ve  znění
   pozdějších předpisů, zákon č. 238/2000 Sb.
6) Zákon č.  240/2000 Sb., o  krizovém řízení a  o změně některých
   zákonů (krizový zákon).
7) Například  sdělení  č.  168/1991  Sb.,  zákon  č. 126/1992 Sb.,
   o ochraně  znaku a  názvu Červeného  kříže a  o Československém
   červeném kříži. 

                               § 5

               Stálé orgány pro koordinaci složek
                integrovaného záchranného systému

     (1)  Stálými  orgány   pro  koordinaci  složek  integrovaného
záchranného   systému   jsou   operační   a  informační  střediska
integrovaného záchranného systému, kterými jsou operační střediska
hasičského  záchranného  sboru  kraje   a  operační  a  informační
středisko generálního ředitelství hasičského záchranného sboru.

     (2) Operační a informační střediska integrovaného záchranného
systému jsou povinna
a) přijímat a vyhodnocovat informace o mimořádných událostech,
b) zprostředkovávat  organizaci plnění  úkolů ukládaných velitelem
   zásahu podle § 19 odst. 3,
c) plnit  úkoly uložené  orgány oprávněnými  koordinovat záchranné
   a likvidační práce,
d) zabezpečovat   v   případě    potřeby   vyrozumění   základních
   i ostatních    složek    integrovaného    záchranného   systému
   a vyrozumění  státních orgánů  a orgánů  územních samosprávných
   celků podle dokumentace integrovaného záchranného systému.

     (3) Operační a informační střediska integrovaného záchranného
systému jsou oprávněna
a) povolávat a nasazovat síly  a prostředky hasičského záchranného
   sboru a jednotek požární  ochrany, dalších složek integrovaného
   záchranného  systému  podle  poplachového  plánu  integrovaného
   záchranného systému  nebo podle požadavků  velitele zásahu; při
   tom dbají, aby uvedené požadavky nebyly v rozporu s rozhodnutím
   příslušného funkcionáře hasičského záchranného sboru, přednosty
   okresního úřadu,  hejtmana nebo Ministerstva  vnitra při jejich
   koordinaci záchranných a likvidačních prací,
b) vyžadovat  a organizovat  pomoc (§  20), osobní  a věcnou pomoc
   podle požadavků velitele zásahu (§ 19),
c) provést  při  nebezpečí  z  prodlení  varování  obyvatelstva na
   ohroženém  území,  pokud   zvláštní  právní  předpis  nestanoví
   jinak.8)

     (4) Prováděcí právní předpis stanoví
a) zásady koordinace složek  integrovaného záchranného systému při
   společném  zásahu, spolupráce  operačních středisek  základních
   složek   integrovaného   záchranného   systému   a  podrobnosti
   o úkolech  operačních  a  informačních  středisek integrovaného
   záchranného systému,
b) obsah  dokumentace  integrovaného  záchranného  systému, způsob
   jejího   zpracování   a   podrobnosti   o   stupních   poplachů
   poplachového plánu integrovaného záchranného systému.
------------------------------------------------------------------
8) Například  zákon č.  18/1997 Sb.,  o mírovém  využívání jaderné
   energie  a  ionizujícího  záření  (atomový  zákon)  a  o  změně
   a doplnění  některých  zákonů,  ve  znění  pozdějších předpisů,
   nařízení vlády  č. 11/1999 Sb.,  o zóně havarijního  plánování,
   zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených
   vybranými   nebezpečnými   chemickými   látkami   a  chemickými
   přípravky  a  o  změně  zákona  č.  425/1990  Sb.,  o okresních
   úřadech,  úpravě  jejich  působnosti   a  o  některých  dalších
   opatřeních s  tím souvisejících, ve  znění pozdějších předpisů,
   (zákon o prevenci závažných havárií). 

                            HLAVA III
       POSTAVENÍ A ÚKOLY STÁTNÍCH ORGÁNŮ A ORGÁNŮ ÚZEMNÍCH
     SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ PŘI PŘÍPRAVĚ NA MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI
        A PŘI PROVÁDĚNÍ ZÁCHRANNÝCH A LIKVIDAČNÍCH PRACÍ

                              DÍL 1
           Ministerstva a jiné ústřední správní úřady

                               § 6

     Ministerstva  a   jiné  ústřední  správní   úřady  (dále  jen
"ministerstvo") při přípravě na  mimořádné události, při provádění
záchranných  a  likvidačních  prací  a  při  ochraně  obyvatelstva
v oboru své působnosti
a) vedou přehled možných zdrojů  rizik, provádějí analýzy ohrožení
   a v  rámci   prevence  podle  zvláštních   právních  předpisů9)
   sjednávají nápravu skutečností a stavů, které by mohly způsobit
   vznik mimořádné situace,
b) rozhodují o  činnostech k provádění  záchranných a likvidačních
   prací  a ke  zmírnění  jejich  následků, pokud  zvláštní právní
   předpis10) nestanoví jinak,
c) organizují  okamžité opravy  nezbytných veřejných  zařízení pro
   ochranu obyvatelstva.
------------------------------------------------------------------
 9) Například zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
    zákon  č. 18/1997  Sb.,  ve  znění pozdějších  předpisů, zákon
    č. 353/1999 Sb.
10) Například zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 

                               § 7

                       Ministerstvo vnitra

     (1) Ministerstvo vnitra plní úkoly v oblasti11)
a) přípravy  na  mimořádné   události,  integrovaného  záchranného
   systému a ochrany obyvatelstva,
b) zapojení České  republiky do mezinárodních  záchranných operací
   při   mimořádných   událostech   v   zahraničí   a  poskytování
   humanitární pomoci  do zahraničí v  součinnosti s Ministerstvem
   zahraničních  věcí;  humanitární  pomocí  se  pro  účely tohoto
   zákona rozumí opatření prováděná  za účelem pomoci obyvatelstvu
   postiženému mimořádnou  událostí, v jejichž  rámci se využívají
   lidské a materiální zdroje.

     (2)  Ministerstvo   vnitra  při  plnění   úkolů  uvedených  v
odstavci 1
a) sjednocuje  postupy  ministerstev,  krajských  úřadů, okresních
   úřadů,  obecních  úřadů,  právnických  osob  a  fyzických  osob
   vykonávajících podnikatelskou činnost podle zvláštních právních
   předpisů12) (dále jen "podnikající fyzické osoby"),
b) usměrňuje integrovaný záchranný systém,
c) provádí kontrolu a  koordinaci poplachových plánů integrovaného
   záchranného  systému  krajů  a  okresů  a  zpracovává  ústřední
   poplachový   plán  integrovaného   záchranného  systému,  který
   schvaluje ministr vnitra,
d) řídí  výstavbu  a  provoz  informačních  a  komunikačních  sítí
   a služeb integrovaného záchranného systému,
e) zpracovává koncepci ochrany obyvatelstva,
f) zajišťuje  a provozuje  jednotný systém  varování a vyrozumění,
   stanoví  způsob   informování  právnických  a   fyzických  osob
   o charakteru   možného  ohrožení,   připravovaných  opatřeních,
   způsobu a době jejich provedení,
g) organizuje instruktáže a školení v oblasti ochrany obyvatelstva
   a pro   přípravu  složek   integrovaného  záchranného   systému
   zaměřené na jejich vzájemnou součinnost; k tomuto účelu zřizuje
   vzdělávací zařízení,
h) stanoví,  po  projednání  s  Ministerstvem  pro  místní rozvoj,
   stavebně  technické  požadavky  na   stavby  určené  k  ochraně
   obyvatelstva   při   mimořádných   událostech,   k  zabezpečení
   záchranných  prací,  ke  skladování  materiálu  civilní ochrany
   a k  ochraně  a  ukrytí  obsluh  důležitých  provozů  (dále jen
   "stavby civilní  ochrany nebo stavby  dotčené požadavky civilní
   ochrany"),
i) rozhoduje   v   dohodě   s   Ministerstvem   zahraničních  věcí
   o humanitární   pomoci   poskytované    státem   do   zahraničí
   a zapojování do mezinárodních záchranných operací,
j) usměrňuje postup při zřizování zařízení civilní ochrany.

     (3)  Ministerstvo  vnitra   zabezpečuje  ústřední  koordinaci
záchranných a likvidačních prací, jestliže
a) mimořádná událost přesahuje státní hranice České republiky a je
   nutná  koordinace záchranných  a likvidačních  prací nad  rámec
   příhraničních styků, nebo
b) mimořádná  událost  přesahuje  území  kraje  a  velitel  zásahu
   (§ 19) vyhlásil nejvyšší stupeň poplachu, anebo
c) o tuto  koordinaci  požádá  velitel  zásahu  (§  19), přednosta
   okresního úřadu nebo hejtman.

     (4) Úkoly Ministerstva vnitra uvedené v odstavcích 2 a 3 plní
generální ředitelství  hasičského záchranného sboru  zřízené podle
zvláštního zákona.2)

     (5)  Ministerstvo  vnitra  je   oprávněno  vyžádat  si  účast
zástupců  ostatních  ministerstev   a  zástupců  složek  uvedených
v §  4  odst.  2  a  popřípadě  jiných  odborníků  při přípravě na
mimořádné  události  a  při  provádění  záchranných a likvidačních
prací.

     (6)  Ministerstvo  vnitra  určí  způsob zajištění nepřetržité
obsluhy  telefonní  linky  jednotného  evropského  čísla tísňového
volání.

     (7) Prováděcí právní předpis stanoví
a) pravidla pro zapojování do mezinárodních záchranných operací,
b) pravidla poskytování a přijímání humanitární pomoci,
c) postup  při zřizování  zařízení civilní  ochrany a  při odborné
   přípravě jejich personálu,
d) způsob  informování právnických  a fyzických  osob o charakteru
   možného  ohrožení, připravovaných  opatřeních a  způsobu jejich
   provedení,
e) technické,   provozní  a   organizační  zabezpečení  jednotného
   systému  varování a  vyrozumění a  způsob poskytování tísňových
   informací,
f) způsob provádění evakuace a jejího všestranného zabezpečení,
g) zásady  postupu  při  poskytování  úkrytů  a  způsob  a  rozsah
   kolektivní a individuální ochrany obyvatel,
h) požadavky ochrany  obyvatelstva v územním  plánování a stavebně
   technické  požadavky  na  stavby  civilní  ochrany  nebo stavby
   dotčené požadavky civilní ochrany,
i) postup územního  rozhodování a povolování staveb  a jejich změn
   při uplatňování požadavků ochrany  obyvatelstva a postup orgánů
   územního  plánování  a  stavebních   úřadů  při  řešení  těchto
   požadavků.
------------------------------------------------------------------
 2) Zákon  č. 238/2000  Sb.,  o  Hasičském záchranném  sboru České
    republiky a o změně některých zákonů.
11) § 12  odst.  2  písm.  m)  zákona  č.  2/1969  Sb.,  o zřízení
    ministerstev  a jiných  ústředních orgánů  státní správy České
    republiky, ve znění pozdějších předpisů.
12) Například  zákon č.  455/1991 Sb.,  o živnostenském  podnikání
    (živnostenský  zákon),  ve  znění  pozdějších  předpisů, zákon
    č. 513/1991  Sb.,   obchodní  zákoník,  ve   znění  pozdějších
    předpisů. 

                               § 8

                   Ministerstvo zdravotnictví

     (1)  Ministerstvo zdravotnictví  koordinuje územní  střediska
zdravotnické záchranné  služby a střediska  zdravotnické záchranné
služby v krajích  a v okresech v případech,  kdy mimořádná událost
přesahuje   rámec  působnosti   okresního  střediska  zdravotnické
záchranné  služby   nebo  je  to  nutné   z  odborných,  popřípadě
z kapacitních důvodů.

     (2) Při  koordinaci podle odstavce  1 jsou okresní  střediska
zdravotnické   záchranné   služby   povinna   uposlechnout  pokynů
Ministerstva  zdravotnictví  a   územních  středisek  zdravotnické
záchranné služby. 

                               § 9

                  Ministerstvo dopravy a spojů

     (1)  Ministerstvo  dopravy  a  spojů  zabezpečuje pro potřeby
správních  úřadů  a  základních  složek  integrovaného záchranného
systému  celostátní informační  systém pro  záchranné a likvidační
práce  v oblasti  mobilních zdrojů  nebezpečí v  dopravě (dále jen
"dopravní informační systém").

     (2)  Správní  úřady  a  dopravci  jsou  povinni  Ministerstvu
dopravy  a spojů  poskytnout potřebné  podklady a  údaje pro účely
dopravního  informačního systému  před každým  provedením přepravy
nebezpečných věcí  v silniční, železniční,  letecké a vnitrozemské
vodní dopravě. Údaje z  dopravního informačního systému se použijí
jen pro účely stanovené tímto zákonem.

     (3)  Provozovatel dopravního  informačního systému  zabezpečí
ochranu poskytnutých informací a  údajů, jejichž případné zneužití
by  mohlo  vést  k  ohrožení  zdraví,  života,  majetku, životního
prostředí  nebo   podnikatelských  zájmů  právnických   osob  nebo
podnikajících fyzických osob.

     (4) Prováděcí právní předpis  stanoví způsob zřízení a vedení
dopravního informačního systému a obsah  a rozsah podkladů a údajů
poskytovaných pro účely dopravního informačního systému. 

                              DÍL 2
                          Orgány kraje

                              § 10

     (1)  Orgány kraje  zajišťují přípravu  na mimořádné události,
provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva.

     (2) Krajský úřad při výkonu  státní správy za účelem uvedeným
v odstavci 1
a) organizuje součinnost mezi okresními  úřady a dalšími správními
   úřady  a obcemi  v kraji,  zejména při  zpracování poplachového
   plánu  integrovaného záchranného  systému, zajišťuje  havarijní
   připravenost a ověřuje ji cvičeními (§ 17),
b) usměrňuje integrovaný záchranný systém na úrovni kraje,
c) sjednocuje postupy  okresních úřadů a  územních správních úřadů
   s krajskou působností v oblasti ochrany obyvatelstva,
d) spolupracuje  při  zpracování  a  aktualizaci povodňového plánu
   uceleného povodí podle zvláštního právního předpisu,13)
e) uzavírá  dohody s  příslušným územním  celkem sousedního státu,
   pokud mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky
   a vyhlášená ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv
   nestanoví jinak.

     (3)  Pokud zóna  havarijního plánování8)  zasahuje území více
než jednoho  okresu vlastního kraje  nebo zasahuje na  území kraje
z území  jiného   kraje,  zpracovává  krajský   úřad  s  dotčenými
okresními úřady plán k  provádění záchranných a likvidačních prací
v okolí  zdroje  nebezpečí  (dále  jen  "vnější  havarijní plán").
V případě,  že  zóna  havarijního  plánování  zasahuje  území více
krajů,  zabezpečuje  koordinaci  zpracování  vnějšího  havarijního
plánu a společné řešení mimořádné  události krajský úřad, na jehož
území  se  zdroj  nebezpečí  nachází.  Vnější  havarijní  plán  je
součástí krizového plánu kraje.

     (4) Pro zpracování vnějších havarijních plánů je krajský úřad
oprávněn   za  podmínek   ochrany  údajů   využívat,  shromažďovat
a evidovat údaje z krizových plánů krajů a okresů podle zvláštního
právního předpisu.6)

     (5)  Úkoly orgánů  kraje uvedené   v odstavcích  1 až  4 plní
hasičský záchranný  sbor kraje zřízený  podle zvláštního zákona.2)
Ten pro zabezpečení záchranných a likvidačních prací dále
a) řídí  výstavbu  a  provoz  informačních  a  komunikačních  sítí
   a služeb integrovaného záchranného systému,
b) organizuje instruktáže a školení v oblasti ochrany obyvatelstva
   a v přípravě složek  integrovaného záchranného systému zaměřené
   na  jejich   vzájemnou  součinnost;  k   tomuto  účelu  zřizuje
   vzdělávací zařízení,
c) provádí kontrolu a  koordinaci poplachových plánů integrovaného
   záchranného  systému   okresů  a  zpracovává   poplachový  plán
   integrovaného záchranného systému kraje,
d) zabezpečuje varování a vyrozumění,
e) koordinuje  záchranné  a  likvidační  práce  a  plní  úkoly při
   provádění   záchranných   a    likvidačních   prací   stanovené
   Ministerstvem vnitra,
f) organizuje   zjišťování  a   označování  nebezpečných  oblastí,
   provádění dekontaminace a dalších ochranných opatření,
g) organizuje  a koordinuje  evakuaci, nouzové  ubytování, nouzové
   zásobování  pitnou  vodou,  potravinami  a  dalšími  nezbytnými
   prostředky k přežití obyvatelstva,
h) organizuje a koordinuje humanitární pomoc,
i) organizuje hospodaření s materiálem civilní ochrany,
j) vede  evidenci  a  provádí   kontrolu  staveb  civilní  ochrany
   a staveb dotčených požadavky civilní ochrany v kraji.

     (6)  Hasičský  záchranný  sbor   kraje  je  dotčeným  orgánem
v územním a stavebním řízení14) z hlediska ochrany obyvatelstva.

     (7)     Krajský     úřad     vykonává     činnosti    uvedené
v odstavcích 1 až 5  tak,  aby  byly   přiměřené  a  svým  obsahem
a rozsahem  odpovídaly  účelu   a  podmínkám  konkrétní  mimořádné
události.
------------------------------------------------------------------
 2) Zákon  č. 238/2000  Sb.,  o  Hasičském záchranném  sboru České
    republiky a o změně některých zákonů.
 6) Zákon č. 240/2000  Sb., o krizovém řízení a  o změně některých
    zákonů (krizový zákon).
 8) Například zákon  č. 18/1997 Sb.,  o mírovém využívání  jaderné
    energie  a  ionizujícího  záření  (atomový  zákon)  a  o změně
    a doplnění  některých  zákonů,  ve  znění pozdějších předpisů,
    nařízení vlády  č. 11/1999 Sb., o  zóně havarijního plánování,
    zákon   č.  353/1999   Sb.,  o   prevenci  závažných   havárií
    způsobených   vybranými    nebezpečnými   chemickými   látkami
    a chemickými  přípravky  a  o  změně  zákona  č. 425/1990 Sb.,
    o okresních  úřadech, úpravě  jejich působnosti  a o některých
    dalších  opatřeních s  tím souvisejících,  ve znění pozdějších
    předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií).
13) Například zákon  č. 138/1973 Sb.,  o vodách (vodní  zákon), ve
    znění pozdějších předpisů.
14) Zákon  č. 50/1976  Sb., o  územním plánování  a stavebním řádu
    (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 

                              § 11

                             Hejtman

a) organizuje integrovaný záchranný systém na úrovni kraje,
b) koordinuje   a  kontroluje   přípravu  na   mimořádné  události
   prováděnou  orgány kraje,  územními správními  úřady s krajskou
   působností, přednosty okresních  úřadů, právnickými a fyzickými
   osobami,
c) koordinuje  záchranné a  likvidační práce  při řešení mimořádné
   události vzniklé na území  kraje, pokud přesahuje území jednoho
   okresu a velitel zásahu  vyhlásil nejvyšší stupeň poplachu nebo
   jej  o  to  požádal  anebo  jej  o koordinaci požádal přednosta
   okresního  úřadu.  Pro  koordinaci  záchranných  a likvidačních
   prací  může hejtman  použít  krizový  štáb kraje  zřízený podle
   zvláštního právního předpisu,6)
d) schvaluje vnější havarijní plán a poplachový plán integrovaného
   záchranného systému kraje.
------------------------------------------------------------------
6) Zákon č.  240/2000 Sb., o  krizovém řízení a  o změně některých
   zákonů (krizový zákon). 

                              DÍL 3
                          Orgány okresu

                              § 12

                          Okresní úřad

     (1) Okresní  úřad zajišťuje připravenost  okresu na mimořádné
události,  provádění záchranných  a likvidačních  prací a  ochranu
obyvatelstva.

     (2) Úkoly okresního úřadu uvedené  v odstavci 1 plní hasičský
záchranný  sbor  kraje,  který   pro  potřebu  okresu  a  přípravu
záchranných a likvidačních prací dále
a) usměrňuje integrovaný záchranný systém na úrovni okresu,
b) plní  úkoly  při  provádění  záchranných  a  likvidačních prací
   stanovené Ministerstvem vnitra a krajským úřadem,
c) organizuje součinnost mezi okresním úřadem a územními správními
   úřady s okresní působností a obcemi,
d) pro  zabezpečení  záchranných  a  likvidačních  prací  vykonává
   obdobně činnosti uvedené v § 10 odst. 5 za podmínek stanovených
   v § 10 odst. 7,
e) za podmínek  stanovených v §  10 odst. 4  shromažďuje a používá
   pro zpracování  vnějších havarijních plánů  a havarijního plánu
   okresu potřebné údaje,
f) seznamuje obce, právnické a fyzické osoby s charakterem možného
   ohrožení  obyvatel  s  připravenými  záchrannými a likvidačními
   pracemi,
g) zpracovává plán k provádění záchranných a likvidačních prací na
   území  okresu  (dále  jen  "havarijní  plán okresu"), popřípadě
   i vnější  havarijní  plán,  pokud   to  vyplývá  ze  zvláštního
   právního  předpisu8) a  zóna havarijního  plánování nepřesahuje
   území  okresu. Havarijní  plán okresu  a vnější  havarijní plán
   jsou   součástmi  krizového   plánu  okresu   podle  zvláštního
   zákona,6)
h) spolupracuje  při zpracování  vnějšího havarijního  plánu a při
   koordinovaném  řešení  mimořádné  události  s  krajským úřadem,
   pokud zóna havarijního plánování přesahuje území okresu,
i) zajišťuje  havarijní připravenost  stanovenou havarijním plánem
   okresu  a vnějšími  havarijními  plány  a ověřuje  ji cvičeními
   (§ 17).

     (3)  Prováděcí   právní  předpis  stanoví   zásady  a  způsob
zpracování,  schvalování  a  používání  havarijního  plánu  okresu
a vnějšího havarijního plánu.
------------------------------------------------------------------
6) Zákon č.  240/2000 Sb., o  krizovém řízení a  o změně některých
   zákonů (krizový zákon).
8) Například  zákon č.  18/1997 Sb.,  o mírovém  využívání jaderné
   energie  a  ionizujícího  záření  (atomový  zákon)  a  o  změně
   a doplnění  některých  zákonů,  ve  znění  pozdějších předpisů,
   nařízení vlády  č. 11/1999 Sb.,  o zóně havarijního  plánování,
   zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených
   vybranými   nebezpečnými   chemickými   látkami   a  chemickými
   přípravky  a  o  změně  zákona  č.  425/1990  Sb.,  o okresních
   úřadech,  úpravě  jejich  působnosti   a  o  některých  dalších
   opatřeních s  tím souvisejících, ve  znění pozdějších předpisů,
   (zákon o prevenci závažných havárií). 

                              § 13

     Přednosta okresního úřadu
a) organizuje integrovaný záchranný systém na úrovni okresu,
b) koordinuje   a  kontroluje   přípravu  na   mimořádné  události
   prováděnou okresním úřadem, územními  správními úřady s okresní
   působností, obcemi, právnickými a fyzickými osobami,
c) koordinuje  záchranné a  likvidační práce  při řešení mimořádné
   události vzniklé na území okresu, pokud velitel zásahu vyhlásil
   nejvyšší  stupeň poplachu  nebo jej  o koordinaci  požádal. Pro
   koordinaci  záchranných  a  likvidačních  prací  může přednosta
   okresního  úřadu  použít  krizový  štáb  okresu  zřízený  podle
   zvláštního právního předpisu,6)
d) schvaluje havarijní plán okresu a vnější havarijní plány,
e) je  oprávněn  vyzvat  právnické  a  fyzické  osoby k poskytnutí
   osobní   nebo   věcné   pomoci   při   koordinaci   záchranných
   a likvidačních prací.
------------------------------------------------------------------
6) Zákon č.  240/2000 Sb., o  krizovém řízení a  o změně některých
   zákonů (krizový zákon). 

                              § 14

     Hejtman  a  přednosta  okresního  úřadu  jsou  při koordinaci
záchranných  a  likvidačních  prací  povinni předávat Ministerstvu
vnitra   zprávy  o   jejich  průběhu   prostřednictvím  operačních
a informačních středisek integrovaného záchranného systému (§ 5). 

                              DÍL 4
                           Orgány obce

                              § 15

     (1)  Orgány  obce  zajišťují  připravenost  obce na mimořádné
události  a podílejí  se na  provádění záchranných  a likvidačních
prací a na ochraně obyvatelstva.

     (2) Obecní  úřad při výkonu státní  správy za účelem uvedeným
v odstavci 1
a) organizuje přípravu obce na mimořádné události,
b) podílí  se  na  provádění   záchranných  a  likvidačních  prací
   s integrovaným záchranným systémem,
c) zajišťuje  varování,  evakuaci  a  ukrytí  osob  před  hrozícím
   nebezpečím, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,8)
d) hospodaří s materiálem civilní ochrany,
e) poskytuje  okresnímu  úřadu  podklady  a  informace potřebné ke
   zpracování havarijního  plánu okresu nebo  vnějšího havarijního
   plánu,
f) podílí se na zajištění nouzového přežití obyvatel obce,
g) vede evidenci  a provádí kontrolu  staveb civilní ochrany  nebo
   staveb dotčených požadavky civilní ochrany v obci.

     (3) K plnění  úkolů uvedených v odstavci 2  je obec oprávněna
zřizovat zařízení  civilní ochrany. Při  zřizování těchto zařízení
a plnění   úkolů  ochrany   obyvatel  jsou   orgány  obce  povinny
postupovat podle tohoto zákona a zvláštního právního předpisu.3)

     (4) Obecní  úřad seznamuje právnické  a fyzické osoby  v obci
s charakterem   možného  ohrožení,   s  připravenými   záchrannými
a likvidačními  pracemi a  ochranou obyvatelstva.  Za tímto účelem
organizuje jejich školení.

     (5) Z hlediska ochrany obyvatel je obec považována za dotčený
orgán ve stavebním a územním řízení.14)
------------------------------------------------------------------
 3) Zákon č.  133/1985 Sb, o požární  ochraně, ve znění pozdějších
    předpisů.
 8) Například zákon  č. 18/1997 Sb.,  o mírovém využívání  jaderné
    energie  a  ionizujícího  záření  (atomový  zákon)  a  o změně
    a doplnění  některých  zákonů,  ve  znění pozdějších předpisů,
    nařízení vlády  č. 11/1999 Sb., o  zóně havarijního plánování,
    zákon   č.  353/1999   Sb.,  o   prevenci  závažných   havárií
    způsobených   vybranými    nebezpečnými   chemickými   látkami
    a chemickými  přípravky  a  o  změně  zákona  č. 425/1990 Sb.,
    o okresních  úřadech, úpravě  jejich působnosti  a o některých
    dalších  opatřeních s  tím souvisejících,  ve znění pozdějších
    předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií).
14) Zákon  č. 50/1976  Sb., o  územním plánování  a stavebním řádu
    (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 

                              § 16

     Starosta obce při provádění záchranných a likvidačních prací
a) zajišťuje  varování osob  nacházejících se  na území  obce před
   hrozícím nebezpečím,
b) organizuje  v  dohodě  s  velitelem  zásahu  nebo  s přednostou
   okresního úřadu evakuaci osob z ohroženého území obce,
c) organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel
   obce,
d) je  oprávněn  vyzvat  právnické  a  fyzické  osoby k poskytnutí
   osobní nebo věcné pomoci. 

                              DÍL 5
                   Cvičení a komunikace složek
                integrovaného záchranného systému

                              § 17

             Prověřovací cvičení a taktické cvičení

     (1) Prověřovací cvičení se provádí za účelem ověření přípravy
složek integrovaného  záchranného systému k  provádění záchranných
a likvidačních  prací.  Součástí  cvičení  může  být  i  vyhlášení
cvičného poplachu pro složky integrovaného záchranného systému.

     (2)  Taktické cvičení  se provádí  za účelem  přípravy složek
integrovaného  záchranného  systému  a  orgánů  podílejících se na
provedení  a  koordinaci  záchranných  a  likvidačních  prací  při
mimořádné události.  Konání taktického cvičení  se předem projedná
se zúčastněnými složkami a orgány.

     (3)  Prověřovací cvičení  nebo taktické  cvičení je  oprávněn
nařídit ministr  vnitra, generální ředitel  hasičského záchranného
sboru,  hejtman, ředitel  hasičského záchranného  sboru kraje nebo
přednosta okresního úřadu. 

                              § 18

                        Komunikace složek
                integrovaného záchranného systému

     (1)  Při  přípravě  na  mimořádnou  událost  a  při provádění
záchranných  a likvidačních  prací se  použije krizová komunikace;
krizovou  komunikací  se  pro  účely  tohoto  zákona rozumí přenos
informací  mezi  státními  orgány,  územními  samosprávnými orgány
a mezi  složkami  integrovaného  záchranného  systému  za  využití
prostředků   hlasového  a   datového  přenosu   informací  veřejné
telekomunikační sítě i vybrané části neveřejných telekomunikačních
sítí.

     (2) Ministerstvo vnitra je  povinno umožnit orgánům a složkám
uvedeným   v   odstavci   1    krizovou   komunikaci   v   účelové
telekomunikační síti Ministerstva vnitra.

     (3)  Poskytovatelé služeb  v oblasti  komunikací jsou povinni
spolupracovat s Ministerstvem vnitra při přípravě a řešení způsobu
krizové komunikace a jednotného  evropského čísla tísňového volání
(§ 7 odst. 6).

     (4) Prováděcí právní předpis stanoví
a) zásady  způsobu  krizové  komunikace  a  spojení v integrovaném
   záchranném systému a strukturu sdílených dat,
b) způsob využívání telekomunikačních  sítí složkami integrovaného
   záchranného systému. 

                            HLAVA IV
   ORGANIZACE ZÁCHRANNÝCH A LIKVIDAČNÍCH PRACÍ V MÍSTĚ ZÁSAHU

                              DÍL 1
                         Velitel zásahu

                              § 19

     (1)  Koordinování záchranných  a likvidačních  prací v  místě
nasazení  složek integrovaného  záchranného systému  a v  prostoru
předpokládaných  účinků   mimořádné  události  (dále   jen  "místo
zásahu")  a  řízení  součinnosti  těchto  složek  provádí  velitel
zásahu,   který  vyhlásí   podle  závažnosti   mimořádné  události
odpovídající stupeň poplachu  podle příslušného poplachového plánu
integrovaného záchranného  systému. Pokud zvláštní  právní předpis
nestanoví  jinak,5) je  velitelem zásahu  velitel jednotky požární
ochrany3) nebo  příslušný funkcionář hasičského  záchranného sboru
s právem  přednostního velení.15)

     (2) Pokud na místě zásahu není ustanoven velitel zásahu podle
odstavce  1, řídí  součinnost těchto  složek velitel  nebo vedoucí
zasahujících  sil  a  prostředků  složky integrovaného záchranného
systému, která v místě zásahu provádí převažující činnost.

     (3)   Velitel    zásahu   je   při    provádění   záchranných
a likvidačních prací oprávněn
a) zakázat nebo omezit  vstup osob na místo zásahu  a nařídit, aby
   místo  zásahu opustila  osoba, jejíž  přítomnost není potřebná,
   nařídit  evakuaci  osob,  popřípadě  stanovit  i  jiná  dočasná
   omezení k ochraně života, zdraví, majetku a životního prostředí
   a vyzvat  osobu, která  se nepodřídí  stanoveným omezením,  aby
   prokázala svoji totožnost; tato osoba je povinna výzvě vyhovět,
b) nařídit   bezodkladné  provádění   nebo  odstraňování   staveb,
   terénních  úprav  za  účelem   zmírnění  nebo  odvrácení  rizik
   vzniklých mimořádnou událostí,
c) vyzvat právnické  osoby nebo fyzické osoby  k poskytnutí osobní
   nebo věcné pomoci,
d) zřídit  štáb velitele  zásahu jako  svůj výkonný  orgán a určit
   náčelníka  a členy  štábu.  Členy  štábu jsou  zejména velitelé
   a vedoucí  složek  integrovaného   záchranného  systému.  Členy
   tohoto  štábu   mohou  být  dále   fyzické  osoby  a   zástupci
   právnických osob,  se kterými složky  integrovaného záchranného
   systému  spolupracují nebo  které poskytují  osobní nebo věcnou
   pomoc,
e) rozdělit místo  zásahu na sektory,  popřípadě úseky a  stanovit
   jejich velitele, kterým je  oprávněn ukládat úkoly a rozhodovat
   o přidělování sil a prostředků do podřízenosti velitelů sektorů
   a úseků.
------------------------------------------------------------------
 3) Zákon č.  133/1985 Sb, o požární  ochraně, ve znění pozdějších
    předpisů.
 5) Například zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
    zákon  č. 283/1991  Sb., o  Policii České  republiky, ve znění
    pozdějších předpisů, zákon č. 238/2000 Sb.
15) § 13 vyhlášky  č. 22/1996 Sb., kterou  se upravují podrobnosti
    o úkolech  jednotek požární  ochrany, stanoví  se činnost osob
    zúčastněných na jejich plnění a zásady velení při zásahu. 

                              DÍL 2
                        Vyžadování pomoci
         pro provádění záchranných a likvidačních prací

                              § 20

                    Oprávnění vyžadovat pomoc

     (1)  Ministerstvo  vnitra  vyžaduje  pomoc  podle  ústředního
poplachového     plánu    integrovaného     záchranného    systému
prostřednictvím  operačního a  informačního střediska  generálního
ředitelství  hasičského  záchranného  sboru;  pomocí  se pro účely
tohoto  zákona  rozumí  poskytnutí  sil,  věcných  prostředků nebo
činností  složek  integrovaného   záchranného  systému  pro  účely
záchranných  a  likvidačních  prací,  v  případě  ostatních složek
integrovaného  záchranného  systému  se  takto realizuje plánovaná
pomoc na vyžádání (§ 21).

     (2) Hejtman a přednosta  okresního úřadu vyžadují pomoc podle
příslušného poplachového plánu  integrovaného záchranného systému.
Tuto i další pomoc vyžadují prostřednictvím příslušného operačního
a informačního střediska integrovaného záchranného systému.

     (3)   Velitel  zásahu   vyžaduje  pomoc   přímo  u   velitelů
a vedoucích  složek  integrovaného  záchranného  systému  na místě
zásahu,  v  ostatních  případech  vyžaduje  pomoc  prostřednictvím
místně    příslušného   operačního    a   informačního   střediska
integrovaného záchranného systému.

     (4) Pro  provádění záchranných a likvidačních  prací na území
České republiky  vyžaduje Ministerstvo vnitra  zahraniční pomoc po
dohodě  s  Ministerstvem  zahraničních   věcí  a  připravuje  její
využití,  pokud  mezinárodní  smlouva  schválená Parlamentem České
republiky   a  vyhlášená   ve   Sbírce   zákonů  nebo   ve  Sbírce
mezinárodních smluv nestanoví jinak.

     (5)  Hejtman  a  přednosta  okresního  úřadu  jsou  oprávněni
vyžadovat  pomoc  z  příslušného  územního  celku sousedního státu
a připravovat    její    využití    pro    provádění   záchranných
a likvidačních   prací,   pokud   mezinárodní   smlouva  schválená
Parlamentem České  republiky a vyhlášená ve  Sbírce zákonů nebo ve
Sbírce mezinárodních smluv nestanoví jinak.

     (6) Přednosta  okresního úřadu nebo  starosta obce při  výzvě
k poskytnutí  věcné  pomoci  postupují  při  evidenci poskytnutého
věcného  prostředku podle  zvláštního právního  předpisu.6) Jde-li
o poskytnutí  věcné  pomoci  na  základě  výzvy  velitele  zásahu,
zaznamenává velitel zásahu tuto skutečnost do dokumentace o vedení
zásahu. Obsah záznamu tvoří údaje  o osobě, která věcný prostředek
poskytla,  identifikační údaje  tohoto prostředku  a údaje  o době
a účelu využití vyžádaného prostředku.
------------------------------------------------------------------
6) Zákon č.  240/2000 Sb., o  krizovém řízení a  o změně některých
   zákonů (krizový zákon). 

                              § 21

                   Plánovaná pomoc na vyžádání

     (1) Poskytování  plánované pomoci na vyžádání  se zahrnuje do
poplachového  plánu integrovaného  záchranného systému; plánovanou
pomocí  na  vyžádání  se  pro  účely  tohoto  zákona rozumí předem
písemně  dohodnutý  způsob  poskytnutí  pomoci  ostatními složkami
integrovaného  záchranného  systému   okresnímu  úřadu,  krajskému
úřadu,  Ministerstvu vnitra  nebo základním  složkám integrovaného
záchranného  systému  při  provádění  záchranných  a  likvidačních
prací.

     (2) Plánovanou pomoc na vyžádání jsou povinny poskytnout
a) ministerstva,  územní  správní  úřady,   orgány  krajů  a  obcí
   v mezích své působnosti,
b) právnické   a  fyzické   osoby,  které   jsou  vlastníkem  nebo
   uživatelem stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky
   civilní ochrany,
c) zdravotnická zařízení,
d) ostatní   složky  integrovaného   záchranného  systému  uvedené
   v § 4 odst. 2,
e) vojenské záchranné útvary,16)
f) ostatní osoby, které se k tomu smluvně zavázaly.

     (3) Plánovanou pomoc na vyžádání není povinen poskytnout ten,
kdo  by poskytnutím  této  pomoci  vážně ohrozil  plnění vlastních
závažnějších   úkolů   stanovených   podle   zvláštních   právních
předpisů.5)

     (4)  Ostatní  složky  integrovaného  záchranného systému jsou
povinny  při stanovení  rozsahu  plánované  pomoci na  vyžádání na
základě žádosti operačního  a informačního střediska integrovaného
záchranného systému sdělit
a) osoby  pověřené  pro  zabezpečování   pomoci  a  způsob  jejich
   vyrozumění,
b) síly a prostředky určené k poskytnutí pomoci,
c) dobu  potřebnou  pro  poskytnutí  sil  a  prostředků  v případě
   vyžádání pomoci.
------------------------------------------------------------------
 5) Například zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
    zákon  č. 283/1991  Sb., o  Policii České  republiky, ve znění
    pozdějších předpisů, zákon č. 238/2000 Sb.
16) § 19  zákona  č.  219/1999  Sb.,  o  ozbrojených  silách České
    republiky. 

                              § 22

                          Ostatní pomoc

     Na žádost okresního úřadu,  krajského úřadu nebo Ministerstva
vnitra  mohou  být  pro  potřebu  složek integrovaného záchranného
systému  při provádění  záchranných a  likvidačních prací  využita
hospodářská   opatření,  vojenské   útvary  a   vojenská  zařízení
ozbrojených   sil  České   republiky  podle   zvláštních  právních
předpisů.17)
------------------------------------------------------------------
17) Například  §   15  až  18   zákona  č.  219/1999   Sb.,  zákon
    č. 241/2000 Sb., o hospodářských  opatřeních pro krizové stavy
    a o změně některých souvisejících zákonů. 

                           ČÁST DRUHÁ
         PRÁVA A POVINNOSTI PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB
                   PŘI MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH

                             HLAVA I
   PRÁVNICKÉ OSOBY A PODNIKAJÍCÍ FYZICKÉ OSOBY A FYZICKÉ OSOBY

                              § 23

     (1)  Pokud okresní  úřad zahrne  do havarijního  plánu okresu
nebo  vnějšího havarijního  plánu konkrétní  právnickou osobu nebo
podnikající fyzickou osobu, je tato povinna
a) bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované podklady,
b) zajistit   vůči  svým   zaměstnancům  dotčeným   předpokládanou
   mimořádnou událostí  opatření uvedená v  § 24 odst.  1 písm. b)
   tohoto zákona.

     (2)  Právnické   osoby  a  podnikající   fyzické  osoby  jsou
v souvislosti se záchrannými a likvidačními pracemi povinny
a) poskytnout osobní  nebo věcnou pomoc  na přímou výzvu  velitele
   zásahu (§  19), přednosty okresního úřadu  (§ 13) nebo starosty
   obce  (§  16)  nebo  prostřednictvím  operačního a informačního
   střediska integrovaného záchranného systému,
b) strpět vstup osob provádějících záchranné nebo likvidační práce
   na pozemky  a do staveb a  použití nezbytné techniky, provedení
   terénních úprav, budování  ochranných staveb, vyklizení pozemku
   a odstranění  staveb,  jejich  částí   a  porostů,  pokud  jsou
   vlastníky  nebo uživateli  nemovitostí a  pokud zvláštní právní
   předpis9) nestanoví jinak,
c) strpět  umístění  zařízení  systému  varování  a  vyrozumění na
   nemovitostech,  které  mají  ve  vlastnictví,  a  umožnit k nim
   přístup příslušným orgánům okresního  úřadu nebo jimi zmocněným
   osobám za účelem používání, kontroly, údržby a oprav,
d) pokud jsou vlastníky stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené
   požadavky civilní ochrany, dbát  při užívání těchto nemovitostí
   a veškerých činnostech  s tím spojených,  aby nedošlo ke  změně
   charakteru této stavby ve vztahu k jejímu účelu, a umožnit její
   využití   pro  potřeby   civilní  ochrany   a  přístup  orgánům
   hasičského  záchranného  sboru  nebo  jimi  zmocněným osobám do
   těchto objektů za účelem používání, kontroly, údržby a oprav,
e) pokud  provozují školská,  zdravotnická, sociální  nebo obdobná
   zařízení, vytvořit v nich  podmínky pro výdej ochranných masek,
   dětských   ochranných   vaků,   dětských   ochranných  kazajek,
   ochranných oděvů,  filtrů pro ochranu dýchacích  cest a povrchu
   těla a dalších ochranných prostředků.

     (3)  K plnění  úkolů podle  odstavce 1  mohou právnické osoby
a podnikající  fyzické  osoby  zřizovat  zařízení  civilní ochrany
podle tohoto zákona a podle zvláštního právního předpisu.3)

     (4)   Prováděcí   právní   předpis   stanoví  náhrady  výdajů
vynakládaných   právnickými  osobami   a  podnikajícími  fyzickými
osobami na ochranu obyvatelstva.
------------------------------------------------------------------
3) Zákon č.  133/1985 Sb, o  požární ochraně, ve  znění pozdějších
   předpisů.
9) Například zákon č. 133/1985  Sb., ve znění pozdějších předpisů,
   zákon  č.  18/1997  Sb.,  ve  znění  pozdějších předpisů, zákon
   č. 353/1999 Sb. 

                              § 24

     (1) Pokud dojde k mimořádné události v souvislosti s provozem
technických  zařízení  a  budov,   při  nakládání  s  nebezpečnými
chemickými  látkami18) a  při jejich  přepravě nebo  při nakládání
s nebezpečnými  odpady  (dále  jen  "havárie"),  je právnická nebo
podnikající  fyzická  osoba,  která  je  vlastníkem, správcem nebo
uživatelem uvedených zařízení, budov, látek nebo odpadů, povinna
a) podílet se  na přípravě záchranných  a likvidačních prací  a na
   zpracování havarijního  plánu okresu nebo  vnějšího havarijního
   plánu  tím,  že  poskytne  na  vyžádání  okresnímu úřadu, pokud
   zvláštní právní předpis nestanoví jinak,8) informace o
   1. zdrojích rizik,
   2. pravděpodobných  následcích  havárií   a  možných  způsobech
      jejich likvidace,
   3. možných účincích na obyvatele a životní prostředí,
   4. opatřeních  připravených  ve  své  působnosti  pro zajištění
      nezbytných   sil  a   prostředků  k   provedení  záchranných
      a likvidačních prací ve svém objektu nebo zařízení,
b) vůči svým zaměstnancům zajistit,  pokud zvláštní právní předpis
   nestanoví jinak,8)
   1. informování o hrozících mimořádných událostech a plánovaných
      opatřeních,
   2. varování, evakuaci, popřípadě ukrytí,
   3. organizování záchranných prací,
   4. organizování přípravy k sebeochraně a vzájemné pomoci.

     (2) Právnická  osoba nebo podnikající fyzická  osoba, u které
došlo k havárii, je povinna
a) provádět neprodleně záchranné a likvidační práce,
b) ohlásit   neprodleně  havárii   místně  příslušnému  operačnímu
   a informačnímu  středisku  integrovaného  záchranného  systému,
   dále  okresnímu  úřadu  a  ohroženým  obcím;  tím  není dotčena
   oznamovací   povinnost  stanovená   podle  zvláštních  právních
   předpisů,
c) podílet  se  na  varování  osob  ohrožených  havárií  v rozsahu
   stanoveném zvláštním právním předpisem,8)
d) poskytnout veliteli zásahu informace  o skutečnostech, které by
   mohly ohrozit životy nebo  zdraví osob provádějících zásah nebo
   ostatního   obyvatelstva,  zejména   informace  o  výbušninách,
   nebezpečných chemických látkách,  zdrojích ionizujícího záření,
   dravých či nebezpečných zvířatech,
e) spolupracovat    při   odstraňování    havárie   se    složkami
   integrovaného  záchranného  systému,  správními  úřady a orgány
   krajů a obcí,
f) uhradit okresnímu úřadu  nebo složkám integrovaného záchranného
   systému náklady  spojené s poskytnutím  věcné a osobní  pomoci,
   s likvidačními  pracemi  a  se  škodami  prokazatelně vzniklými
   havárií,
g) zabezpečit  asanační práce  podle pokynů  příslušných správních
   úřadů nebo obcí,
h) zabezpečit zneškodnění odpadů, které vznikly v důsledku havárie
   i v důsledku její likvidace,
i) spolupracovat   při   zpracování   dokumentace   o  záchranných
   a likvidačních pracích.
------------------------------------------------------------------
 8) Například zákon  č. 18/1997 Sb.,  o mírovém využívání  jaderné
    energie  a  ionizujícího  záření  (atomový  zákon)  a  o změně
    a doplnění  některých  zákonů,  ve  znění pozdějších předpisů,
    nařízení vlády  č. 11/1999 Sb., o  zóně havarijního plánování,
    zákon   č.  353/1999   Sb.,  o   prevenci  závažných   havárií
    způsobených   vybranými    nebezpečnými   chemickými   látkami
    a chemickými  přípravky  a  o  změně  zákona  č. 425/1990 Sb.,
    o okresních  úřadech, úpravě  jejich působnosti  a o některých
    dalších  opatřeních s  tím souvisejících,  ve znění pozdějších
    předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií).
18) § 3  až  5  zákona  č.  157/1998  Sb.,  o  chemických  látkách
    a chemických přípravcích  a o změně  některých dalších zákonů,
    ve znění zákona č. 352/1999 Sb. 

                              § 25

                          Fyzické osoby

     (1)  Fyzická osoba  pobývající  na  území České  republiky má
právo na informace o opatřeních k zabezpečení ochrany obyvatelstva
a na  poskytnutí  instruktáže  a   školení  ke  své  činnosti  při
mimořádných událostech.

     (2) Fyzická osoba je povinna
a) strpět omezení vyplývající z opatření stanovených při mimořádné
   události  a  omezení  nařízená  velitelem  zásahu při provádění
   záchranných a likvidačních prací,
b) poskytnout  na výzvu  starosty obce,  přednosty okresního úřadu
   nebo velitele zásahu osobní nebo věcnou pomoc,
c) strpět,   pokud   je   to   nutné   k   provádění   záchranných
   a likvidačních  prací a  pokud je  vlastníkem, uživatelem  nebo
   správcem nemovitosti,  vstup osob provádějících  záchranné nebo
   likvidační práce  na pozemky nebo do  objektů, použití nezbytné
   techniky,   provedení  terénních   úprav,  budování  ochranných
   staveb,  vyklizení pozemku  a odstranění  staveb, jejich částí,
   zařízení a porostů,
d) poskytnout veliteli zásahu informace  o skutečnostech, které by
   mohly ohrozit životy nebo  zdraví osob provádějících zásah nebo
   ostatního   obyvatelstva,  zejména   informace  o  výbušninách,
   nebezpečných chemických látkách,  zdrojích ionizujícího záření,
   dravých či nebezpečných zvířatech,
e) strpět  umístění  zařízení  systému  varování  a  vyrozumění na
   nemovitostech, které má ve vlastnictví, a umožnit k nim přístup
   příslušným orgánům  okresního úřadu nebo  jimi zmocněným osobám
   za účelem používání, kontroly, údržby a oprav,
f) pokud je vlastníkem stavby  civilní ochrany nebo stavby dotčené
   požadavky civilní ochrany, dbát  při užívání těchto nemovitostí
   a veškerých činnostech  s tím spojených,  aby nedošlo ke  změně
   charakteru této stavby ve vztahu k jejímu účelu, a umožnit její
   využití  pro  potřeby  civilní  ochrany  a  přístup  příslušným
   orgánům okresního  úřadu nebo jimi  zmocněným osobám do  těchto
   staveb za účelem používání, kontroly, údržby a oprav.

     (3)  Plnění povinností  uvedených v  odstavci 2  může fyzická
osoba odmítnout,  pokud by tím ohrozila  život nebo zdraví vlastní
nebo jiných  osob anebo pokud  ji v tom  brání důležité okolnosti,
které  by  zjevně  způsobily  závažnější  následek  než  ohrožení,
kterému se má předcházet. 

                            HLAVA II
                             VÝJIMKY

                              § 26

     (1)  K  poskytnutí  věcné  nebo  osobní  pomoci  nelze vyzvat
fyzické osoby, které požívají výsady a imunity podle mezinárodního
práva.

     (2) Od osobní pomoci jsou osvobozeny  osoby ve věku do 18 let
a od 62  let a osoby  zdravotně nezpůsobilé k  výkonu požadovaných
činností,  plně invalidní  osoby, poslanci  a senátoři  Parlamentu
České  republiky  a  členové  vlády  a  dále  osoby,  které by tím
vystavily vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké.

     (3) Ženám lze nařídit pouze  takovou osobní pomoc, která není
v rozporu se zvláštním právním předpisem.19)

     (4)  Osoby  osvobozené  od  osobní  pomoci  mohou  poskytnout
dobrovolnou pomoc.
------------------------------------------------------------------
19) Zákon  č.  65/1965  Sb.,  zákoník  práce,  ve znění pozdějších
    předpisů.
    Vyhláška   č.   261/1997   Sb.,   kterou   se   stanoví  práce
    a pracoviště, které jsou zakázané  všem ženám, těhotným ženám,
    matkám  do  konce  devátého  měsíce  po  porodu  a mladistvým,
    a podmínky,  za  nichž  mohou  mladiství  výjimečně tyto práce
    konat  z  důvodu  přípravy  na  povolání,  ve  znění  vyhlášky
    č. 185/1998 Sb. 

                            HLAVA III
        KONTROLA, POKUTY, NÁHRADA A FINANČNÍ ZABEZPEČENÍ

                              § 27

                            Kontrola

     (1) Ministerstvo,  okresní úřad a orgány  krajů a obcí, které
zajišťují přípravu  na mimořádné události,  záchranné a likvidační
práce  a  ochranu  obyvatelstva,   jsou  oprávněny  v  mezích  své
působnosti  kontrolovat   dodržování  tohoto  zákona   a  předpisů
vydaných k  jeho provedení. Při  vykonávání kontrolní činnosti  se
řídí    základními   pravidly    stanovenými   zvláštním   právním
předpisem.20)

     (2) Kontrolu  uvedenou v odstavci  1 vykonává u  obce okresní
úřad,  u  okresního  úřadu  krajský   úřad  a  u  krajského  úřadu
Ministerstvo vnitra ve spolupráci s příslušným ministerstvem.
------------------------------------------------------------------
20) Zákon č. 552/1991 Sb., o  státní kontrole, ve znění pozdějších
    předpisů. 

                              § 28

                             Pokuty

     (1) Za  nesplnění povinnosti podle tohoto  zákona může orgán,
který porušení povinnosti zjistil, uložit
a) fyzické osobě pokutu do výše 20 000 Kč,
b) právnické osobě  nebo podnikající fyzické osobě  pokutu do výše
   3 000 000 Kč.

     (2) Nebyla-li  povinnost splněna ani  ve lhůtě stanovené  při
uložení pokuty, lze uložit pokutu opětovně.

     (3) Řízení  o uložení pokuty lze  zahájit do 1 roku  ode dne,
kdy se o porušení povinnosti  dozvěděl orgán, který pokutu ukládá,
a musí být  pravomocně skončeno do  3 let od  porušení povinnosti.
Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí, jímž
byla pokuta uložena.

     (4) Pokutu vybírá a vymáhá orgán, který ji uložil.

     (5) Výnos pokut je  příjmem státního rozpočtu, pokud zvláštní
právní předpis nestanoví jinak. 

                              § 29

      Náhrada za omezení vlastnického nebo užívacího práva,
                poskytnutí věcné a osobní pomoci

     (1) Za omezení vlastnického  nebo užívacího práva, poskytnutí
věcné  nebo  osobní  pomoci  náleží  právnické  nebo fyzické osobě
peněžní náhrada.  Náhradu poskytuje okresní úřad,  v jehož územním
obvodu  byla  pomoc  poskytována.  Peněžní  náhrada  se vyplácí do
6 měsíců od ukončení záchranných nebo likvidačních prací.

     (2)   Pokud  dojde   k  omezení   výkonu  vlastnického  práva
k nemovitosti, poskytne  se jejímu vlastníku  náhrada odpovídající
míře  omezení  jeho  majetkových  práv  podle  zvláštního právního
předpisu.21)

     (3) Jde-li o  vykonání osobní pomoci, u níž  nelze určit výši
náhrady dohodou nebo postupem  podle zvláštních právních předpisů,
stanoví se náhrada ve výši,  která odpovídá obvyklé mzdě za stejné
či  podobné práce  nebo služby.  Při stanovení  náhrady za  věcnou
pomoc  se vychází  z výše  výdajů vzniklých  povinnému nebo z výše
náhrady  obvykle  účtované  za  použití  stejného  nebo  obdobného
věcného  prostředku   v  době  jeho   poskytnutí,  zjištěné  podle
zvláštního právního předpisu.

     (4)  Poskytne-li podnikající  fyzická osoba,  která má příjmy
pouze  z podnikání  nebo z  jiné samostatné  výdělečné činnosti22)
osobní  pomoc  na  výzvu  velitele  zásahu  nebo v rámci plánované
pomoci na vyžádání,  náleží jí náhrada ušlého výdělku  za dobu, po
kterou  pomoc poskytne.  Náhradu poskytuje  okresní úřad,  v jehož
územním obvodu byla pomoc  poskytována. Při výpočtu náhrady ušlého
výdělku   se   postupuje   přiměřeně   podle  zvláštního  právního
předpisu.23)

     (5)  Obce,  okresní  úřad,  orgány  krajů, popřípadě základní
složky integrovaného záchranného  systému jsou oprávněny požadovat
uhrazení  nákladů,  které  vynaložily  jako  náhradu za poskytnutí
věcné nebo  osobní pomoci po  původci havárie. Těmito  úhradami se
kompenzují   vynaložené   výdaje.24)   §   49   odst.   9   zákona
č. 218/2000 Sb.,  o rozpočtových  pravidlech a  o změně  některých
souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
------------------------------------------------------------------
21) Například občanský zákoník, obchodní zákoník.
22) § 7 odst. 1 a 2 zákona č.  586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve
    znění pozdějších předpisů.
23) § 2 odst. 1 vyhlášky č.  298/1993 Sb., o stanovení výše nároku
    náhrady ušlého výdělku při správě daní.
24) §  49  odst.  9.  zákona   č.  218/2000  Sb.,  o  rozpočtových
    pravidlech   a   o   změně   některých   souvisejících  zákonů
    (rozpočtová pravidla) 

                              § 30

                          Náhrada škody

     (1) Stát  odpovídá za škodu způsobenou  právnickým a fyzickým
osobám   vzniklou   v    příčinné   souvislosti   se   záchrannými
a likvidačními  pracemi  a   cvičeními  prováděnými  podle  tohoto
zákona. Této  odpovědnosti se může stát  zprostit jen tehdy, pokud
se  prokáže,  že  poškozený  si  způsobil  škodu sám nebo způsobil
havárii.

     (2) Peněžní náhrada se poskytne právnickým a fyzickým osobám,
které utrpěly škodu na zdraví nebo věcnou škodu při
a) činnosti složek  integrovaného záchranného systému  nebo orgánů
   koordinujících záchranné a likvidační práce,
b) poskytnutí osobní nebo věcné pomoci.

     (3)  Škoda  na  zdraví  se  uhrazuje  obdobně  podle předpisů
o odškodňování  pracovních  úrazů,25)   pokud  nevznikl  nárok  na
náhradu této škody již z  pracovněprávního vztahu. V případě úmrtí
poškozeného se peněžní náhrada poskytne dědicům.

     (4) Peněžní  náhradu poskytne okresní  úřad, v jehož  územním
obvodu při  záchranných a likvidačních pracích  nebo cvičení škoda
či újma vznikla.  Při poskytování této náhrady za  věcnou škodu se
postupuje  podle  zvláštních  právních  předpisů  platných  v době
vzniku škody.

     (5)  Právo  na  náhradu  škody  s  uvedením  důvodů  je třeba
uplatnit  písemně u  příslušného okresního  úřadu do  6 měsíců  od
doby,  kdy  se  právnická  nebo  fyzická  osoba o škodě dozvěděla,
nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Okresní úřad
může v případech hodných  zvláštního zřetele přiznat náhradu škody
i po uplynutí termínu k podání žádosti, nebo i bez podání žádosti,
ale nejdéle do 5 let od vzniku škody.

     (6)   Vznikne-li  škoda   složkám  integrovaného  záchranného
systému  nebo  osobám  v  nich  zařazeným  při  poskytování pomoci
v zahraničí, hradí tuto škodu  Ministerstvo vnitra, pokud ke škodě
došlo  při  mezistátní   pomoci  schválené  Ministerstvem  vnitra.
V případě  poskytování  pomoci  v  příhraničí  hradí škodu okresní
úřad, z  jehož území byla pomoc  poskytnuta. Odškodnění se provádí
tak, jako kdyby škoda vznikla na území České republiky.

     (7)  Náhrada  škody  se  neposkytuje  právnickým  a  fyzickým
osobám, které zavinily vznik havárie.
------------------------------------------------------------------
25) § 190 až 203, § 260 zákoníku práce.
    Nařízení  vlády č.  108/1994  Sb.,  kterým se  provádí zákoník
    práce a některé další zákony. 

                              § 31

                      Finanční zabezpečení
                integrovaného záchranného systému

     (1)  Finanční  prostředky  ke  krytí  výdajů  potřebných  pro
zpracování    dokumentace,    ochranu    obyvatelstva,   ověřování
připravenosti  k záchranným  a  likvidačním  pracím a  na budování
a provozování    společně   užívaných    zařízení   pro    potřeby
integrovaného    záchranného    systému,    zejména    v   oblasti
telekomunikací  a  informačních  systémů,  uplatňuje  Ministerstvo
vnitra  v  návrhu  svého  rozpočtu.  Krajský  úřad  a okresní úřad
uplatňují    požadavek   na    tyto   prostředky   prostřednictvím
Ministerstva vnitra.

     (2)  K   úhradě  mimořádných  výdajů   vzniklých  v  důsledku
prováděných  záchranných  a  likvidačních  prací  může být použita
rezerva  finančních  prostředků  vyčleněná  v  rozpočtové kapitole
Všeobecná pokladní správa.

     (3)  Vláda,  orgány  kraje  nebo  okresní  úřad hradí náklady
vynaložené  složkami  integrovaného  záchranného  systému ke krytí
výdajů   vzniklých   při   nasazení   sil   a   prostředků  složek
integrovaného záchranného systému v  případě, že neuhrazení těchto
nákladů   by   mohlo   ohrozit   funkčnost   složek  integrovaného
záchranného systému k provádění záchranných a likvidačních prací.

     (4)   Způsob  finančního   zabezpečení  jednotlivých   složek
integrovaného záchranného systému  při výkonu činností stanovených
těmto  složkám  zvláštními  právními  předpisy  není tímto zákonem
dotčen. 

                            HLAVA IV
                 USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ

                              § 32

                 Hromadné informační prostředky

  Každý,  kdo  provozuje  hromadné  informační  prostředky, včetně
televizního  a  rozhlasového  vysílání,  je  povinen  bez  náhrady
nákladů  na základě  žádosti operačního  a informačního  střediska
integrovaného záchranného  systému neprodleně a  bez úpravy obsahu
a smyslu  uveřejnit  tísňové   informace  potřebné  pro  záchranné
a likvidační práce. 

                               § 33

               Vztah k zvláštním právním předpisům

     (1) Na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto zákona,
s výjimkou pokut podle § 29, se nevztahuje správní řád.

     (2)  Za stavu  ohrožení  státu  vyhlášeného v  souvislosti se
zajišťováním obrany  České republiky před  vnějším napadením a  za
válečného  stavu  plní  složky  integrovaného  záchranného systému
i právnické a  fyzické osoby úkoly stanovené  tímto zákonem, pokud
zvláštní právní předpis26) nestanoví jinak.
------------------------------------------------------------------
26) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. 

                              § 34

                        Zvláštní případy

     Tento zákon  se vztahuje i  na případy, kdy  jde o mimořádnou
událost,  kterou  je  ohroženo  veřejné  zdraví  a  orgán  ochrany
veřejného   zdraví   požádá   okresní   úřad,   orgán  kraje  nebo
Ministerstvo vnitra o společné řešení mimořádné události. 

                              § 35

                      Zmocňovací ustanovení

     (1)   Vláda   vydá   nařízení   k   provedení   §  7  odst. 7
písm. a) a b) a § 23 odst. 4.

     (2)  Ministerstvo  vnitra  vydá   vyhlášku  k  provedení  § 5
odst. 4, § 7 odst.  7 písm. c) až g), § 12 odst.  3 a § 18 odst. 4
písm. a).

     (3)  Ministerstvo vnitra  vydá po  projednání s Ministerstvem
pro místní rozvoj vyhlášku k provedení § 7 odst. 7 písm. h).

     (4)  Ministerstvo  pro  místní   rozvoj  vydá  po  projednání
s Ministerstvem vnitra vyhlášku k provedení § 7 odst. 7 písm. i).

     (5)   Ministerstvo  dopravy   a  spojů   vydá  po  projednání
s Ministerstvem  vnitra vyhlášku  k provedení  § 9  odst. 4 a § 18
odst. 4 písm. b). 

                           ČÁST TŘETÍ

                             HLAVA I
     Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních
              orgánů státní správy České republiky

                              § 36

     Zákon  č.  2/1969  Sb.,   o  zřízení  ministerstev  a  jiných
ústředních orgánů  státní správy České republiky,  ve znění zákona
č. 34/1970 Sb.,  zákona č. 125/1970  Sb., zákona č.  147/1970 Sb.,
zákona č. 60/1988 Sb., zákona  č. 173/1989 Sb., zákonného opatření
č. 9/1990  Sb., zákona  č. 126/1990  Sb., zákona  č. 203/1990 Sb.,
zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření č. 305/1990 Sb., zákona
č. 575/1990 Sb.,  zákona č. 173/1991 Sb.,  zákona č. 283/1991 Sb.,
zákona   č.   19/1992   Sb.,   zákona   č.   23/1992  Sb.,  zákona
č. 103/1992 Sb., zákona  č. 167/1992 Sb., zákona  č. 239/1992 Sb.,
zákonného opatření č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona
č. 359/1992 Sb.,  zákona č. 474/1992 Sb.,  zákona č. 548/1992 Sb.,
zákona   č.  21/1993   Sb.,   zákona   č.  166/1993   Sb.,  zákona
č. 285/1993 Sb.,  zákona č.  47/1994 Sb.,  zákona č.  89/1995 Sb.,
zákona   č.  289/1995   Sb.,  zákona   č.  135/1996   Sb.,  zákona
č. 272/1996 Sb., zákona  č. 152/1997 Sb.,  zákona č. 15/1998  Sb.,
zákona   č.  148/1998   Sb.,   zákona   č.  63/2000   Sb.,  zákona
č. 130/2000 Sb. a zákona č. 154/2000 Sb., se mění takto:

     1.  V §  12 odst.  1 se  na konci  písmene l) tečka nahrazuje
čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní:
"m) krizové    řízení,   civilní    nouzové   plánování,   ochranu
    obyvatelstva a integrovaný záchranný systém.".

     2. V § 12 odstavec 2 zní:

     "(2)  Ministerstvo  vnitra  zajišťuje  komunikační  sítě  pro
Policii České republiky,  složky integrovaného záchranného systému
a územní orgány státní správy.".

     3. V § 16 odst. 1 písmeno c) zní:
"c) správu vojenských újezdů.".

Dosavadní písmeno e) se zrušuje.

     4. V § 16 se doplňuje odstavec 4, který zní:

     "(4) Práva  a povinnosti z pracovněprávních  vztahů ve věcech
státní správy  na úseku civilní ochrany  přecházejí z Ministerstva
obrany  na  Ministerstvo  vnitra   dnem  nabytí  účinnosti  zákona
o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.". 

                            HLAVA II
                     Změna stavebního zákona

                              § 37

     Zákon č.  50/1976 Sb., o  územním plánování a  stavebním řádu
(stavební  zákon),  ve  znění   zákona  č.  137/1982  Sb.,  zákona
č. 103/1990 Sb.,  zákona č. 425/1990 Sb.,  zákona č. 519/1991 Sb.,
zákona   č.  262/1992   Sb.,   zákona   č.  43/1994   Sb.,  zákona
č. 19/1997 Sb.,  zákona č.  83/1998  Sb.,  zákona č.  95/2000 Sb.,
zákona  č.   96/2000  Sb.,  zákona   č.  132/2000  Sb.   a  zákona
č. 151/2000 Sb., se mění takto:

     V § 2  odst. 1 se na konci písmene  k) tečka nahrazuje čárkou
a doplňuje se písmeno l), které zní:
"l) vymezuje území dotčená požadavky ochrany obyvatelstva.". 

                           ČÁST ČTVRTÁ
                            ÚČINNOST

                              § 38

     Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

                           Klaus v. r.
                           Havel v. r.
                           Zeman v. r.
 
 

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA