Jdi na obsah Jdi na menu
 


Část druhá oddíl 4-5

25. 3. 2011

 

ODDÍL ČTVRTÝ
             POSTUP PŘI POSKYTOVÁNÍ VÝROBKŮ A VZORKŮ
             K PROVEDENÍ POŽÁRNĚ TECHNICKÉ EXPERTIZY
                    [K § 6b písm. g) zákona]
 
                              § 14
 
             Postup při poskytování určených výrobků
 
     (1) Právnické osoby, podnikající fyzické osoby a fyzické
osoby poskytují orgánu státního požárního dozoru výrobky nebo
vzorky k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny
vzniku požáru (§ 50 odst. 2) na základě jeho vyžádání.
 
     (2) Na základě žádosti osoby předávající výrobek nebo vzorek
podle odstavce 1 vyhotovuje orgán státního požárního dozoru
potvrzení ("Protokol o předání a převzetí výrobku nebo vzorku"),
jehož stejnopis předávající osoba obdrží.
 
     (3) Protokol o předání výrobku nebo vzorku vždy obsahuje
označení události, místa, objektu, datum a čas odebrání výrobku
nebo vzorku, jeho popis, jakož i údaje o předávající osobě včetně
jejího vyjádření, údaje o přebírající osobě a podpisy těchto
osob.
 
                           ODDÍL PÁTÝ
          ZPŮSOB STANOVENÍ PODMÍNEK POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI
                A POSUZOVÁNÍ POŽÁRNÍHO NEBEZPEČÍ
              [K § 6b písm. a), b), h) a i) zákona]
 
                              § 15
 
           Způsob určení podmínek požární bezpečnosti
         při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím
 
     (1) Podmínky požární bezpečnosti se stanoví k zabránění
vzniku požáru a k ochraně osob, zvířat a majetku v případě vzniku
požáru a k zamezení jeho šíření. Při stanovení podmínek požární
bezpečnosti se k prostorám, objektům a pracovištím (dále jen
"místa"), kde právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby
provozují činnosti, přiřadí charakteristiky, podle kterých jsou
definovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím (§ 4 odst. 2
zákona).
 
     (2) V místech, ke kterým byly přiřazeny charakteristiky podle
odstavce 1, se ve vztahu k provozovaným činnostem se zvýšeným
požárním nebezpečím prokazatelně vyhodnotí
a) vyskytující se možné zdroje zapálení,
b) požárně   technické    charakteristiky,   popřípadě   technicko
   bezpečnostní parametry vyskytujících se látek potřebných ke
   stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob
   a majetku,
c) základní    charakteristiky    požární    bezpečnosti    staveb
   a technologií (výška stavby, konstrukční systém, odstupové,
   popřípadě bezpečnostní vzdálenosti, dělení do požárních úseků,
   technická zařízení, druh provozu a technologií) z hlediska
   jejich vlivu na vznik a šíření případného požáru a zplodin
   hoření. Bezpečnostní vzdálenosti volných skladů sena a slámy od
   vybraných druhů objektů, lesů   a komunikací jsou uvedeny
   v příloze č. 1 této vyhlášky.
 
     (3) Na základě vyhodnocení podle odstavce 2 se stanoví
podmínky požární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním
nebezpečím, přičemž se vždy
a) vymezí oprávnění a povinnosti osob při zajištění požární
   bezpečnosti   pro zahájení,   průběh, přerušení   a skončení
   činnosti,
b) určí potřebný počet preventivních požárních hlídek a počet
   zaměstnanců   zařazených do   těchto preventivních požárních
   hlídek,
c) stanoví požadavky pro bezpečný pobyt a pohyb osob včetně zákazů
   a značení (informace, výstrahy, příkazy a zákazy),
d) určí způsob zabezpečení volných únikových cest,
e) stanoví požadavky směřující proti vzniku a šíření požáru nebo
   vzniku výbuchu s následným požárem, nejsou-li tyto stanoveny
   výrobcem, například
   1. určení    provozních     podmínek    technických    zařízení
      a technologického procesu,   podmínek případných odstávek
      zařízení nebo omezení provozu,
   2. stanovení   maximálního   množství    hořlavých   a   hoření
      podporujících látek, přípravků nebo materiálů (dále jen
      "množství látek"),
   3. zamezení vzniku nebezpečné koncentrace hořlavých plynů, par
      hořlavých kapalin nebo hořlavých prachů,
f) stanoví zajištění požární ochrany v době přerušení, omezení
   nebo přechodného zastavení provozu (dále jen "doba sníženého
   provozu") a v mimopracovní době,
g) vyhodnotí potřebné věcné prostředky požární ochrany a požárně
   bezpečnostní zařízení, popřípadě také požadavky na speciální
   hasební látky a postupy,   přičemž se vychází z podmínek
   stanovených touto vyhláškou,
h) určí další požadavky, které závisí na druhu, místě a způsobu
   provozování činností se zvýšeným požárním nebezpečím, například
   pro mimořádné provozování   těchto činností na přechodných
   pracovištích, tj. na místech, která nejsou k tomuto druhu
   činnosti projektována, dosud   schválena nebo jinak určena
   (staveniště, volné prostranství, lesní porosty apod.), anebo
   když se změní výchozí podmínky.
 
     (4) Podmínky požární bezpečnosti při provozovaných činnostech
se zvýšeným požárním nebezpečím se zapracují do příslušných druhů
dokumentace požární ochrany uvedených v § 27.
 
     (5) Za rozsah a způsob stanovení podmínek požární bezpečnosti
odpovídá zpracovatel (osoba odborně způsobilá nebo technik požární
ochrany), přičemž vychází ze   stavu vědeckých a technických
poznatků známých v době jejich stanovení. Za splnění tohoto
požadavku se považuje dodržení podmínek stanovených normativními
požadavky.20)
 
     (6) V případě dodavatelsky prováděných činností se zvýšeným
požárním nebezpečím zabezpečuje stanovení a dodržování podmínek
podle odstavců 1 až 4 právnická osoba nebo podnikající fyzická
osoba, která tyto činnosti vykonává, není-li smlouvou stanoveno
jinak.
------------------------------------------------------------------
20) Například ČSN 07 8304 Tlakové nádoby na plyny - Provozní
    pravidla, ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny - Provozovny a sklady.
 
                              § 16
 
              Způsob posuzování požárního nebezpečí
             činností s vysokým požárním nebezpečím
 
     (1) Při posuzování požárního nebezpečí činností s vysokým
požárním nebezpečím (dále jen "posouzení požárního nebezpečí") se
postupuje obdobně podle § 15 odst. 1 až 3, přičemž se klade
zvláštní důraz na případné kumulativní účinky požárního nebezpečí.
 
     (2) Způsob posuzování požárního nebezpečí stanovený touto
vyhláškou se přiměřeně vztahuje i na doplnění, přepracování nebo
zpracování nového posouzení požárního nebezpečí, popřípadě na
odstraňování nedostatků zjištěných při jeho schvalování (§ 6a
odst. 4   a 5 zákona). Podmínky   a způsob předkládání této
dokumentace ke schválení orgánu státního požárního dozoru jsou
upraveny v § 40 odst. 7 a 8.
 
     (3) Zjištění a zhodnocení rozhodujících vlivů z hlediska
možnosti vzniku a šíření požáru, vyjádření a posouzení zdrojů
rizik ohrožení osob, zvířat   a majetku, zhodnocení možností
provedení záchranných prací a účinné likvidace požáru včetně
popisu jeho možných následků vždy obsahuje
a) popis základních charakteristik požární bezpečnosti staveb
   a technologií [§ 15 odst. 2 písm. c)], zjištění množství látek
   a jejich druhů, požárně bezpečnostních zařízení, zařízení pro
   detekci   a   signalizaci   technologických   stavů; porovnání
   zjištěných skutečností se stavem žádoucím podle příslušné
   dokumentace   (např. příslušné   technické předpisy, ověřená
   projektová  dokumentace, normativní požadavky, návody výrobců)
   a vyhodnocení rozdílů,
b) zjištění a zhodnocení vyskytujících se možných zdrojů zapálení,
   uvedení požárně technických charakteristik, popřípadě technicko
   bezpečnostních parametrů vyskytujících se látek, potřebných ke
   stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob
   a majetku včetně zdůvodnění výběru látek a jejich požárně
   technických charakteristik určených jako rozhodné a potřebné
   pro stanovení preventivních opatření,
c) vyjádření a posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení
   osob nebo zvířat, možností jejich evakuace a záchrany; při
   zjišťování počtu osob, které se při provozovaných činnostech
   vyskytují, se postupuje obdobně podle § 17 odst. 4 a 6,
d) zjištění a zhodnocení   vnějších zdrojů rizik ohrožujících
   posuzovanou činnost, tj. z prostoru, ve kterém vlastní činnost
   není provozována, a rizik vznikajících z neprovozních nebo
   havarijních stavů obslužných zařízení (zdrojů energií včetně
   náhradních zdrojů, dodávek surovin, chlazení, výměny vzduchu,
   zabezpečovacích systémů apod.),
e) zhodnocení možností   provedení rychlé a   účinné likvidace
   případného požáru, evakuace osob, zvířat, materiálu a provedení
   záchranných prací vlastními silami a prostředky provozovatele
   posuzované činnosti, popřípadě vyjádření potřeb přesahujících
   tento rámec; při tom se postupuje následujícím způsobem:
   1. stanovení míst, kde lze předpokládat vznik požáru a jeho
      šíření, a   vyhodnocení těchto míst   z hlediska určení
      nejsložitější varianty požáru,
   2. posouzení   provozuschopnosti   a   účinnosti instalovaných
      požárně bezpečnostních zařízení a organizačních opatření pro
      včasné zjištění požáru, jeho ohlášení a vyhlášení požárního
      poplachu,
   3. určení počtu a druhů hasicích přístrojů a porovnání se
      skutečným stavem,
   4. stanovení časových a prostorových parametrů nejsložitější
      varianty požáru, potřebných sil, technických prostředků
      a hasebních   látek   pro   nejsložitější   varianty požáru
      a stanovení podmínek pro jejich připravenost k zásahu,
      popřípadě také stanovení požadavků na speciální hasební
      látky a postupy,
f) popis   možných následků   požáru, kde   se uvedou   rozumně
   předvídatelné následky vzniklé porušením stavebních konstrukcí
   a zařízení nebo jejich částí, tepelnými účinky a toxickými
   zplodinami hoření, únikem látek, výskytem hořlavých plynů nebo
   par, poškozením nebo zničením komunikací, sdělovacích a jiných
   technických zařízení.
 
     (4) Při stanovení systému řízení požární ochrany se navrhují
organizační a technická řešení mimořádných situací se zaměřením na
snížení pravděpodobnosti vzniku požáru, jeho šíření a ohrožení
osob, zvířat a majetku   (vlastní systém přípravy na řešení
závažných havárií a systém   řízení při jejich vzniku, jeho
organizační struktura, materiální a technické vybavení, zřízení
jednotky požární ochrany apod.). Systémová řešení se specifikují
v návrzích na opatření.
 
     (5) Návrhy na opatření včetně stanovení termínů jejich plnění
vycházejí z vyhodnocení skutečností uvedených v odstavcích 3 a 4.
Opatření jsou
a) organizačního charakteru - například stanovení organizační
   struktury pro plnění povinností na úseku požární ochrany,
   zvláštní požadavky na provádění školení zaměstnanců a odbornou
   přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních požárních
   hlídek, preventistů požární ochrany a jednotek požární ochrany,
   způsobilost zaměstnanců určených k obsluze, údržbě, opravě
   a kontrolám technických a požárně bezpečnostních zařízení,
   není-li   tato stanovena   výrobcem, zpracování   a kontrola
   dokumentace požární ochrany, způsob, rozsah a termíny provádění
   preventivních požárních prohlídek, zajištění požární ochrany
   v době sníženého provozu a v mimopracovní době,
b) technického charakteru -   například zvláštní požadavky na
   provádění   údržby,   oprav,   obsluhy   a   kontroly objektů,
   technických a technologických zařízení, stanovení technických
   parametrů, které   nelze překročit (teplota,   tlak apod.),
   zajištění spojovacích prostředků, vybavení ohlašoven požárů,
   označení ochranných nebo nebezpečných pásem, způsob vybavení
   požární   technikou,   věcnými   prostředky   požární ochrany,
   popřípadě požárně bezpečnostními zařízeními, zajištění volných
   únikových cest, příjezdových komunikací a nástupních ploch pro
   požární techniku, přístupu k hlavním vypínačům elektrického
   proudu, uzávěrům vody, plynu, ústředního vytápění, popřípadě
   dalších produktovodů, označení všech určených míst požárními,
   výstražnými a bezpečnostními značkami9) nebo tabulkami, způsob
   manipulace s hořlavými nebo nebezpečnými látkami,
c) jiná - například vytvoření vlastního systému přípravy na řešení
   závažných havárií a systému řízení při jejich vzniku, stanovení
   jeho    organizační    struktury,    specifikace   materiálního
   a technického    vybavení,    vícestupňové    systémy   požárně
   bezpečnostních zařízení, zřízení jednotky požární ochrany (druh
   jednotky požární ochrany, početní stavy, vybavení apod.).
 
     (6) Skutečnosti uvedené v odstavci 3 písm. e) k účinné
likvidaci požáru mohou být nahrazeny dokumentací zdolávání požárů
(§ 34). V takovém případě dokumentace zdolávání požárů tvoří
nedílnou součást posouzení požárního nebezpečí.
 
                              § 17
 
              Způsob určování činností se zvýšeným
                 a s vysokým požárním nebezpečím
 
     (1)   Pro účely   stanovení podmínek   požární bezpečnosti
a posouzení požárního nebezpečí se při určování množství látek
vyskytujících se v jednom prostoru nebo požárním úseku,21) které
je rozhodující pro zařazení provozovaných činností do kategorií
podle § 4 zákona, postupuje následujícím způsobem:
a) množství látek vyskytujících   se při provozování činností
   v jednom   prostoru (jeden   nebo více   stavebních objektů,
   skladovací nebo manipulační plochy, technologická zařízení nebo
   jejich části, zásobníky a nádrže, které právnická osoba nebo
   podnikající fyzická osoba užívá   a které spolu stavebně,
   provozně nebo   technologicky souvisejí, (dále   jen "jeden
   prostor"), se sčítají,
b) v případě provozování činnosti v jednom stavebním objektu,
   který není prokazatelně dělen do požárních úseků, považuje se
   tento   objekt za   jeden požární   úsek a   množství látek
   vyskytujících se v jednotlivých jeho částech se sčítají;
   jedná-li se o stavební objekt nebo zařízení, které z části
   tvoří požární úsek nebo úseky a část je požárně nedělena, potom
   se množství   látek vyskytujících se   v požárních úsecích
   s množstvím látek vyskytujících se v dalších částech objektu
   vzájemně nesčítají,
c) do roční produkce hořlavých kapalin, hořlavých plynů nebo
   hoření podporujících plynů se započítává množství těchto látek,
   které se vyrobí, vyskytují se při výrobě nebo naplní do
   zásobníků, cisteren nebo nádob za jeden rok v jednom stavebním
   objektu nebo v jednom prostoru,
d) v případě kusového balení (palety, lahve, sudy apod.) se objemy
   a množství látek v těchto obalech, za podmínek uvedených
   v písmenech a), b) a c), sčítají,
e) provozní   náplně a   záložní palivo,   které jsou součástí
   silničních   a kolejových   vozidel, se   do množství látek
   nezapočítávají; množství látek   vyskytujících se v jiných
   částech   silničních   nebo   kolejových   vozidel   (nádržích,
   kontejnerech apod.) se do celkového množství látek započítává
   pouze v případech, kdy při provozovaných činnostech dochází
   k manipulaci s těmito látkami (např. přečerpávání nebo prodej).
   Pro přepravu nebezpečných látek platí zvláštní předpisy.22)
 
     (2) Pro účely určení množství látek podle odstavce 1 se
vychází z kapacity, která   je uvedena v ověřené projektové
dokumentaci stavby nebo průvodní dokumentaci zařízení. Pokud
v ověřené projektové dokumentaci nebo v průvodní dokumentaci tato
kapacita uvedena není, vychází se z maximálního množství látek,
které se v místě provozování činností vyskytují nebo se mohou
vyskytovat.
 
     (3) Koncentrace hořlavého prachu nebo par hořlavých kapalin
ve směsi se vzduchem nebo jiným plynným okysličovadlem se považuje
za nebezpečnou   pro výbuch s   následným požárem (dále   jen
"nebezpečná koncentrace"), přesahuje-li technicko bezpečnostní
parametry stanovené v průvodní dokumentaci. Nejsou-li technicko
bezpečnostní   parametry   stanoveny    nebo   doloženy   průvodní
dokumentací, považuje se za nebezpečnou koncentraci dosažení
hodnoty 25 %  a vyšší, než je dolní mez výbušnosti23) pro hořlavé
prachy nebo páry hořlavých kapalin.
 
     (4) Při stanovení počtu zaměstnanců na pracovišti pro účely
určení činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím podle § 4 odst.
2 písm. d) zákona se vychází ze skutečných projektovaných hodnot
vyplývajících z ověřené projektové dokumentace stavby (např.
trvalá pracovní místa).19) Není-li toto ověřenou projektovou
dokumentací stanoveno, vychází provozovatel činnosti z maximálního
skutečného   počtu  osob   současně vykonávajících   činnosti na
pracovišti, které jsou k němu v pracovním poměru nebo obdobném
pracovním vztahu. Za pracoviště se přitom považuje stavebně
oddělená část objektu nebo otevřené technologické zařízení.
 
     (5) Počet nadzemních podlaží se určuje součtem všech podlaží
v nadzemní části budovy. Za výšku budovy se považuje výška její
nadzemní části, kde se předpokládá vedení požárního zásahu.
 
     (6) Při určování počtu osob vyskytujících se v podzemních
prostorách se postupuje obdobně podle odstavce 4. Za podzemní
prostory se přitom považuje stavebně nebo technologicky oddělený
prostor, který je využívaný k činnostem uvedeným v zákoně a jehož
stropní konstrukce a začátek únikové cesty se nachází pod úrovní
podlahy východu do volného prostoru nebo pod úrovní okolního
terénu.
------------------------------------------------------------------
19) Například ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní
    objekty, ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb - Výrobní
    objekty.
21) § 18 odst. 3 vyhlášky č. 137/1998 Sb.
22) Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní
    silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění sdělení č.
    157/1997 Sb., sdělení č. 54/1999 Sb. a sdělení č. 93/2000 Sb.
    m. s., a sdělení č. 60/1999 Sb., o přijetí změn a doplňků
    Přílohy   I -   Řád pro   mezinárodní železniční   přepravu
    nebezpečného zboží (RID) Přípojku B - Jednotné právní předpisy
    pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží (CIM)
    k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) ze dne 9.
    května 1980.
23) Čl. 1.30.1 ČSN ISO 8421 - Požární ochrana. Slovník - Část 1:
    Obecné termíny a jevy požáru.
 
                              § 18
 
                   Složité podmínky pro zásah
 
     Pro potřeby   členění provozovaných činností   podle míry
požárního nebezpečí ve smyslu § 4 odst. 1 zákona se za složité
podmínky pro zásah považují činnosti, u kterých nejsou běžné
podmínky pro zásah, a to za okolností, kdy jsou tyto činnosti
provozovány
a) v dispozičně složitých a nepřehledných objektech, v nichž
   hrozí, zejména vzhledem k předpokladu silného zakouření, ztráta
   orientace osob (podzemní hromadné garáže, tunely nad 350
   m délky, podzemní systémy hromadné dopravy osob),
b) v prostorách a zařízeních, kde by vstup nebo činnost jednotky
   požární ochrany bez upozornění na zvláštní nebezpečí nebo
   postup hašení znamenal ohrožení zdraví a životů hasičů (výroba,
   skladování   nebo prodej   výbušin, pyrotechnických výrobků,
   hořlavých    nebo    hoření    podporujících    plynů,   výskyt
   radioaktivních látek nebo biologicky nebezpečného materiálu,
   rozvodny   elektrického proudu,  kabelové kanály   a mosty,
   energocentra s náhradními zdroji a vnitřní elektrické stanice
   osazené olejem chlazenými transformátory o celkovém výkonu 1
   MVA a vyšším),
c) za podmínek, při nichž se vyskytují vybrané nebezpečné chemické
   látky a přípravky v množství stejném nebo větším, než je
   množství   uvedené   v   příloze   č.   1 zvláštního právního
   předpisu,24)
d) v objektech a zařízeních provozů chemické výroby uvedených
   v příloze č. 2 této vyhlášky,
e) v objektech    a   zařízeních    administrativních,   školských
   a zdravotnických provozů uvedených v příloze č. 2 této vyhlášky
   o 7 a více nadzemních podlažích, nebo o 4 a více nadzemních
   podlažích, pokud tyto objekty nemají zřízeny chráněné únikové
  cesty,
f) ve stavbách, které jsou určeny pro ubytování osob s omezenou
   schopností pohybu a orientace,25) ve stavbách ubytovacích
   zařízení26) o 7 a více nadzemních podlažích nebo o 4 a více
   nadzemních podlažích,   pokud tyto objekty   nemají zřízeny
   chráněné únikové cesty,
g) ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob27) a ve
   stavbách pro obchod.28)
------------------------------------------------------------------
24) Zákon   č. 353/1999   Sb., o   prevenci závažných   havárií
    způsobených   vybranými    nebezpečnými   chemickými   látkami
    a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb.,
    o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých
    dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších
    předpisů,(zákon o prevenci závažných havárií).
25) Vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické
    požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou
    schopností pohybu a orientace.
26) § 3 písm. g) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
27) § 3 písm. e) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
28) § 3 písm. f) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
 
                              § 19
 
              Hodnoty nahodilého požárního zatížení
 
     (1) Do nahodilého požárního zatížení  se započítává hmotnost
a výhřevnost všech hořlavých látek, které se za normálního provozu
nebo užívání v posuzovaném prostoru nebo požárním úseku vyskytují
(např. hořlavé zařizovací předměty, popřípadě jejich hořlavé
části, technologická zařízení,  náplně, izolace, zpracovávané nebo
skladované hořlavé látky včetně hořlavých obalů a hořlavých
přepravních prostředků). Do nahodilého požárního zatížení se
nezapočítává hmotnost a výhřevnost pevně zabudovaných stavebních
hmot a konstrukcí.
 
     (2) Hodnoty nahodilého požárního zatížení pro účely členění
činností podle požárního nebezpečí jsou uvedeny v příloze č. 2
této vyhlášky. Není-li hodnota nahodilého požárního zatížení pro
některé provozované   činnosti v příloze č.   2 uvedena jako
samostatná položka, použije   se hodnota nahodilého požárního
zatížení provozně a funkčně srovnatelného druhu provozu.
 
 

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA