Jdi na obsah Jdi na menu
 


Část druhá - oddíl 1-3

25. 3. 2011

 

                           ČÁST DRUHÁ
             STANOVENÍ PODMÍNEK POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI
               U PRÁVNICKÝCH OSOB A FYZICKÝCH OSOB
 
                           ODDÍL PRVNÍ
        VYBAVENÍ PROSTOR PRÁVNICKÝCH OSOB A PODNIKAJÍCÍCH
        FYZICKÝCH OSOB VĚCNÝMI PROSTŘEDKY POŽÁRNÍ OCHRANY
               A POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍMI ZAŘÍZENÍMI
                  [K § 6b písm. c) a d) zákona]
 
                               § 2
 
                       Základní požadavky
 
     (1) Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení
právnických osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou
činnost podle zvláštních předpisů (dále jen "podnikající fyzické
osoby")   věcnými    prostředky   požární   ochrany    a   požárně
bezpečnostními zařízeními vyplývá z požárně bezpečnostního řešení
stavby,4) nebo z obdobné dokumentace, která je součástí projektové
dokumentace ověřené stavebním úřadem podle zvláštního právního
předpisu5) nebo je stanoveno v jiném právním předpisu.6)
 
     (2) Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení
právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky
požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními stanovené
podle odstavce 1 může být rozšířeno (např. na základě schváleného
posouzení požárního nebezpečí nebo stanovení podmínek požární
bezpečnosti).
 
     (3) Druhy věcných prostředků požární ochrany se rozumí
a) hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné),
b) osobní ochranné prostředky,
c) prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové
   matrace, plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulické
   vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky),
d) prostředky pro práci ve výškách, nad volnými hloubkami, na
   vodě, ve vodě a pod hladinou,
e) prostředky   pro   práci   s   nebezpečnými   látkami   a   pro
   dekontaminaci, analyzátory plynů, kapalin a nebezpečných látek,
f) požární výzbroj, stejnokrojové a výstrojní součástky a doplňky,
g) spojovací a komunikační prostředky a technologie operačních
   středisek,
h) hasiva a příměsi do hasiv,
i) požární příslušenství,
j) přenosné   zásahové   prostředky   (např.   požární stříkačky,
   generátory, ventilátory).
 
     (4) Druhy požárně bezpečnostních zařízení7) se rozumí
a) zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární
   signalizace, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci
   hořlavých plynů a par, autonomní požární signalizace, ruční
   požárně poplachové zařízení),
b) zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo
   polostabilní   hasicí   zařízení,   automatické protivýbuchové
   zařízení, samočinné hasicí systémy),
c) zařízení pro usměrňování pohybu   kouře při požáru (např.
   zařízení   pro odvod   kouře a   tepla, zařízení přetlakové
   ventilace,   kouřová klapka   včetně ovládacího   mechanismu,
   kouřotěsné dveře, zařízení přirozeného odvětrání kouře),
d) zařízení pro únik osob při požáru (např. požární nebo evakuační
   výtah, nouzové osvětlení, nouzové sdělovací zařízení, funkční
   vybavení dveří, bezpečnostní a výstražné zařízení),
e) zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární
   vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst
   a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně
   nástěnných   hydrantů, hadicových   a hydrantových   systémů,
   nezavodněné požární potrubí),
f) zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapka,
   požární dveře a požární uzávěry otvorů včetně jejich funkčního
   vybavení, systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti
  stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot,
   vodní clony, požární přepážky a ucpávky),
g) náhradní    zdroje    a    prostředky    určené   k   zajištění
   provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, zdroje nebo
   zásoba hasebních látek u zařízení pro potlačení požáru nebo
   výbuchu a zařízení pro zásobování požární vodou, zdroje vody
   určené k hašení požárů.
 
     (5)    V   prostorách    a   zařízeních    právnických   osob
a podnikajících fyzických osob, u nichž nebylo stanoveno množství,
druhy a způsob vybavení   věcnými prostředky požární ochrany
a požárně bezpečnostními zařízeními podle odstavce 1 nebo 2,
popřípadě nelze-li toto prokázat, se zabezpečují a instalují
alespoň
a) na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu
   přenosné hasicí přístroje obsahující hasivo s celkovou hasicí
   schopností8) nejméně 13 A (pro požáry látek v tuhém stavu,
   zejména organického původu, jejichž hoření je obvykle provázeno
   žhnutím), nebo
b) na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu
   přenosné hasicí přístroje s celkovou hasicí schopností nejméně
   70 B (pro požáry hořlavých kapalin nebo hořlavých látek
   přecházejících do kapalného stavu), nebo
c) pokud nejsou na typových štítcích hasicích přístrojů uvedeny
   hodnoty jejich   hasicí schopnosti, jeden   přenosný hasicí
   přístroj na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží
   objektu, přičemž jmenovité množství náplně hasicího přístroje
   musí odpovídat nejméně některé z těchto hodnot: 9 litrů vody,
   6 litrů vodního roztoku pěnidla, 6 kg halonu nebo jiného
   ekvivalentního hasiva, 6 kg hasicího prášku nebo 5 kg oxidu
   uhličitého (CO2).
 
     (6) V případech, kdy počet přenosných hasicích přístrojů
odpovídá požadavkům podle odstavce 5, ale hasicí přístroje nejsou
dostupné pro celou posuzovanou plochu (např. stavební rozdělení
prostoru na více dispozičně nepropojených místností) nebo nelze
použít pouze jeden druh hasiva, instaluje se nejméně jeden
přenosný hasicí přístroj pro každý takto oddělený prostor nebo
nejméně jeden přenosný hasicí přístroj s potřebným druhem hasiva.
------------------------------------------------------------------
4) § 18 odst. 1 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí
   některá ustanovení stavebního zákona.
5) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
   (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, (úplné znění
   vyhlášeno pod č. 109/2001 Sb.).
6) Například vyhláška č. 102/1995 Sb., o schvalování technické
   způsobilosti   a technických   podmínkách provozu silničních
   vozidel   na pozemních   komunikacích, ve   znění pozdějších
   předpisů, vyhláška č. 187/1994 Sb., kterou se provádí zákon
   o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
7) ČSN ISO 8421 - 1 - 8 Požární ochrana - Slovník.
8) ČSN EN 3-4 Přenosné   hasicí přístroje. Část 4: Množství
   a náplně, minimální požadavky na hasicí schopnost.
 
                               § 3
 
                   Umístění hasicích přístrojů
 
     (1) Umístění hasicích přístrojů musí umožňovat jejich snadné
a rychlé použití.
 
     (2) Hasicí přístroje se umísťují tak, aby byly snadno
viditelné a volně přístupné. Je-li to nezbytné (např. z provozních
důvodů), lze hasicí přístroje umístit i do skrytých prostor.
V případech, kdy je omezena nebo ztížena orientace osob z hlediska
rozmístění hasicích přístrojů (např. v nepřehledných, rozlehlých
nebo skrytých   prostorách) se k   označení umístění hasicích
přístrojů   použije   příslušná   požární   značka9) umístěná na
viditelném místě.
 
     (3) Hasicí přístroje se umísťují v místech, kde je nejvyšší
pravděpodobnost vzniku požáru nebo v jejich dosahu. Volba druhů
a typů přenosných hasicích přístrojů se provede v závislosti na
charakteru předpokládaného požáru, vyskytujících se hořlavých
látkách nebo provozované činnosti; přitom musí být vyloučeno, že
bude v případě potřeby použit hasicí přístroj s nevhodnou hasební
látkou.
 
     (4) Přenosné hasicí přístroje se umísťují na svislé stavební
konstrukci a v případě, že jsou k tomu konstrukčně přizpůsobeny,
na vodorovné stavební konstrukci. Rukojeť hasicího přístroje
umístěného na svislé stavební konstrukci musí být nejvýše 1,5
m nad podlahou. Hasicí přístroje umístěné na podlaze nebo na jiné
vodorovné stavební konstrukci musí být vhodným způsobem zajištěny
proti pádu.
 
     (5) V dopravních prostředcích a na strojích se přenosné
hasicí přístroje umísťují tak, aby nemohly ohrozit bezpečnost
osob.
------------------------------------------------------------------
9) Například ČSN ISO 3864 Bezpečnostní barvy a bezpečnostní
   značky, ČSN 01 8013 Požární tabulky.
 
                               § 4
 
      Druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků
        požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení
 
     (1) Za vyhrazené druhy požární techniky se považují zásahové
požární    automobily   s    výjimkou   velitelských    automobilů
a vyšetřovacích automobilů s celkovou   hmotností do 2000 kg
a s výjimkou automobilových jeřábů a vyprošťovacích automobilů1)
a kontejnerů.
 
     (2) Za vyhrazené druhy věcných prostředků požární ochrany se
považují
a) hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné),
b) dýchací přístroje,
c) prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové
   matrace, plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulické
   vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky),
d) prostředky pro práci ve výškách a nad volnými hloubkami,
e) ochranné oděvy pro práci ve vodě,
f) hasiva (kromě vody) a příměsi do hasiv,
g) požární hadice, proudnice a armatury,
h) motorové stříkačky.
 
     (3) Za vyhrazené druhy požárně bezpečnostních zařízení (dále
jen "vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení") se považují
a) elektrická požární signalizace,
b) zařízení dálkového přenosu,
c) zařízení pro detekci hořlavých plynů a par,
d) stabilní a polostabilní hasicí zařízení,
e) automatické protivýbuchové zařízení,
f) zařízení pro odvod kouře a tepla,
g) požární klapky.
------------------------------------------------------------------
1) Vyhláška č. 254/1999 Sb., o technických podmínkách požární
   techniky, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb.
 
                               § 5
 
          Projektování požárně bezpečnostních zařízení
 
     (1) Při projektování požárně bezpečnostních zařízení se
postupuje   podle   normativních   požadavků.10)   Návrhy požárně
bezpečnostních    zařízení   jsou    nedílnou   součástí   požárně
bezpečnostního řešení stavby.
 
     (2) V případě souběhu dvou a více vzájemně se ovlivňujících
požárně bezpečnostních zařízení musí být projektem řešeny jejich
základní funkce a stanoveny priority (např. pořadí a způsob
uvádění jednotlivých prvků systému do činnosti). Koordinaci přitom
zabezpečuje zpracovatel požárně bezpečnostního řešení stavby.
 
     (3) U vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, jejichž
projektování není vymezeno  normativními požadavky, se postupuje
podle projekčních   předpisů výrobců nebo   dovozců (dále jen
"výrobce") těchto zařízení.
 
     (4) Je-li vyhrazené požárně bezpečnostní zařízení tvořeno
hlavními funkčními komponenty (§ 7   odst. 7) 2 a více různých
výrobců, považuje se za výrobce osoba, která navrhla toto zařízení
jako celek k zajištění požadované požárně bezpečnostní funkce.
 
     (5) Projektování vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení
podle odstavce 1 se zabezpečuje prostřednictvím osoby způsobilé
pro tuto činnost, která získala oprávnění k projektové činnosti
podle   zvláštního právního   předpisu.11) V   případě, že   je
projektován konkrétní typ   vyhrazeného požárně bezpečnostního
zařízení, musí být splněny i požadavky uvedené v § 10 odst. 2.
 
     (6) Je-li podmínkami stavebního povolení stanoveno předložení
podrobnější dokumentace podle zvláštního právního předpisu,12)
(dále jen "podrobnější dokumentace") musí být splněny požadavky
uvedené v § 10 odst. 2.
 
     (7) V případě souběhu 2 a více vzájemně se ovlivňujících
požárně bezpečnostních zařízení zabezpečuje koordinaci zpracovatel
požárně bezpečnostního řešení stavby i při zpracování podrobnější
dokumentace podle odstavce 6.
------------------------------------------------------------------
10) Například ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní
    objekty, ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb - Výrobní
    objekty, ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb - Zásobování
    požární   vodou, ČSN   73 0875   Požární bezpečnost staveb
    - Navrhování elektrické požární signalizace.
11) Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných
    architektů a   o výkonu povolání   autorizovaných inženýrů
    a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993
    Sb., zákona č. 275/1994 Sb. a zákona č. 276/1994 Sb.
12) § 20 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 132/1998 Sb.
 
                               § 6
 
             Montáž požárně bezpečnostních zařízení
 
     (1) Při montáži požárně bezpečnostního zařízení musí být
dodrženy podmínky vyplývající z ověřené projektové dokumentace,
popřípadě podrobnější dokumentace a postupy stanovené v průvodní
dokumentaci výrobce.
 
     (2) Osoba, která provedla montáž požárně bezpečnostního
zařízení, potvrzuje splnění požadavků uvedených v odstavci 1
písemně.
 
                               § 7
 
            Provoz, kontroly, údržba a opravy požárně
                     bezpečnostních zařízení
 
     (1) Před uvedením požárně bezpečnostního zařízení do provozu,
kromě ručně ovládaných požárních dveří a požárních uzávěrů otvorů,
systémů a prvků zajišťujících zvýšení požární odolnosti stavebních
konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, požárních
přepážek a ucpávek, zabezpečuje osoba uvedená v § 6 odst. 2
provedení funkčních zkoušek. Při funkčních zkouškách se ověřuje,
zda provedení požárně bezpečnostního zařízení odpovídá projekčním
a technickým požadavkům na jeho požárně bezpečnostní funkci.
 
     (2) Při provozu požárně bezpečnostního zařízení se postupuje
podle normativních požadavků a průvodní dokumentace výrobce,
popřípadě podle ověřené projektové dokumentace nebo podrobnější
dokumentace.
 
     (3) Provozuschopnost instalovaného požárně bezpečnostního
zařízení se prokazuje dokladem o jeho montáži, funkční zkoušce,
kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách provedených podle
podmínek stanovených touto   vyhláškou. U vyhrazených požárně
bezpečnostních zařízení,  a stanoví-li tak průvodní dokumentace
výrobce,   i u   dalších požárně   bezpečnostních zařízení   se
provozuschopnost prokazuje také záznamy v příslušné provozní
dokumentaci (např. provozní kniha).
 
     (4)   Kontrola   provozuschopnosti   požárně   bezpečnostního
zařízení se provádí v rozsahu a způsobem stanoveným právními
předpisy, normativními požadavky13) a průvodní dokumentací jeho
výrobce nejméně jednou za rok, pokud výrobce, ověřená projektová
dokumentace nebo podrobnější dokumentace anebo posouzení požárního
nebezpečí nestanoví lhůty kratší.
 
     (5)   Při   provozu,   kontrole   provozuschopnosti,   údržbě
a opravách   požárně   bezpečnostního   zařízení,   u něhož není
k dispozici průvodní dokumentace nebo neexistuje výrobce, se
postupuje podle průvodní   dokumentace a podmínek stanovených
výrobcem technicky nebo funkčně srovnatelného druhu nebo typu
požárně bezpečnostního zařízení.
 
     (6) Je-li požárně bezpečnostní zařízení shledáno nezpůsobilým
plnit  svoji   funkci, musí se   tato skutečnost na   zařízení
a v prostoru, kde je zařízení instalováno, zřetelně vyznačit.
Provozovatel   v   takovém   případě   provede   opatření k jeho
neprodlenému   uvedení do   provozu a   prostřednictvím odborně
způsobilé   osoby   nebo   technika   požární   ochrany zabezpečí
v potřebném rozsahu náhradní organizační, popřípadě technická
opatření. Náhradní opatření se zajišťují do doby opětovného
uvedení zařízení do provozu.
 
     (7) Při opravách požárně bezpečnostního zařízení lze používat
pouze náhradní díly odpovídající technickým podmínkám výrobce.
Změny součástí systému požárně bezpečnostního zařízení, které jsou
výrobky   stanovenými   podle   zvláštního   právního předpisu14)
(hlavních funkčních komponentů) a takové jeho změny, které mají
vliv na funkci požárně bezpečnostního zařízení, se považují za
udržovací práce na stavbě, které by mohly ovlivnit požární
bezpečnost stavby.15)
 
     (8)    Doklad    o    kontrole    provozuschopnosti   požárně
bezpečnostního zařízení vždy obsahuje následující údaje:
a) údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání
   provozovatele požárně bezpečnostního zařízení a identifikačním
   čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci
   též údaj o tomto zápisu; je-li provozovatelem zařízení fyzická
   osoba, také jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu této
   fyzické osoby,
b) adresu objektu, ve kterém byla kontrola provozuschopnosti
   požárně bezpečnostního zařízení   provedena, není-li shodná
   s adresou sídla provozovatele podle písmene a),
c) umístění, druh, označení výrobce, typové označení, a je-li to
   nutné k přesné identifikaci, tak i výrobní číslo kontrolovaného
   zařízení,
d) výsledek kontroly provozuschopnosti, zjištěné závady včetně
   způsobu    a    termínu    jejich    odstranění   a   vyjádření
   o provozuschopnosti zařízení,
e) datum provedení a termín příští kontroly provozuschopnosti,
f) potvrzení podle § 10 odst. 2, datum, jméno, příjmení a podpis
   osoby, která kontrolu provozuschopnosti provedla; u podnikatele
   údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání
   a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku
   nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance
   obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.
------------------------------------------------------------------
13) Například ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb - Zásobování
    požární vodou.
14) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
    a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č.
    71/2000 Sb.
15) § 55 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb.
 
                               § 8
 
                 Elektrická požární signalizace
 
     (1) U elektrické požární signalizace se kromě pravidelných
jednoročních kontrol provozuschopnosti provádějí zkoušky činnosti
elektrické požární signalizace při provozu, a to
a) jednou za měsíc u ústředen a doplňujících zařízení,
b) jednou za půl roku u samočinných hlásičů požáru a zařízení,
   které elektrická požární signalizace ovládá,
pokud v   ověřené projektové dokumentaci   nebo v podrobnější
dokumentaci, popřípadě   v průvodní dokumentaci   výrobce nebo
v posouzení požárního   nebezpečí není, vzhledem   k provozním
podmínkám nebo vlivu prostředí, určena lhůta kratší.
 
     (2) Zkouška činnosti elektrické požární signalizace při
provozu se provádí prostřednictvím osob pověřených údržbou tohoto
zařízení. Shoduje-li se termín zkoušky činnosti elektrické požární
signalizace při provozu s termínem pravidelné jednoroční kontroly
provozuschopnosti, pak tato kontrola provedení zkoušky činnosti
nahrazuje.
 
     (3) Zkouška činnosti jednotlivých druhů samočinných hlásičů
požáru   se provádí   za provozu   pomocí zkušebních přípravků
dodávaných výrobcem.
 
                               § 9
 
                        Hasicí přístroje
 
     (1) Provozuschopnost hasicího přístroje se prokazuje dokladem
o jeho kontrole   provedené podle podmínek   stanovených touto
vyhláškou, kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury.
 
     (2) Kontrola   hasicího přístroje se   provádí v rozsahu
a způsobem stanoveným právními předpisy, normativními požadavky
a průvodní dokumentací výrobce po každém jeho použití nebo tehdy,
vznikne-li   pochybnost o   jeho provozuschopnosti   (např. při
mechanickém poškození) a nejméně jednou za rok, pokud průvodní
dokumentace výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo posouzení
požárního   nebezpečí   pro   některé   případy instalací (např.
v chemicky agresivním prostředí) nestanoví lhůtu kratší. První
kontrola provozuschopnosti hasicího přístroje musí být provedena
nejdéle jeden rok před jeho instalací.
 
     (3) Součástí údržby hasicích přístrojů je jejich periodická
zkouška a plnění.
 
     (4) Při kontrole, údržbě a opravách hasicího přístroje je
možno nahradit jednotlivé díly, součásti, náplně a příslušenství
(např. typový štítek, hasební látku, výtlačný plyn) jen komponenty
odpovídajícími technickým podmínkám výrobce.
 
     (5) Periodická zkouška, při které se provádí povrchová
prohlídka, kontrola značení, prohlídka vnitřku nádoby, zkouška
pevnosti a těsnosti nádoby, zkouška těsnosti spouštěcí armatury
nebo ventilu a zkouška pojistného ventilu, se vykonává u hasicích
přístrojů
a) vodních a pěnových jednou za 3 roky,
b) ostatních jednou za 5 let.
 
     (6) Osoba, která provedla kontrolu, údržbu nebo opravu,
opatří hasicí přístroj plombou   spouštěcí armatury a trvale
čitelným kontrolním štítkem tak, aby byl viditelný při pohledu na
instalovaný   hasicí   přístroj,   nevylučuje-li   to konstrukční
provedení hasicího přístroje. Kontrolní štítek nesmí zasahovat do
typového štítku a překrývat výrobní číslo hasicího přístroje.
 
     (7) Na kontrolním štítku se vyznačuje měsíc a rok provedení
úkonu podle odstavce 6, termín příští kontroly nebo příští
periodické zkoušky a údaje, podle nichž lze identifikovat osobu,
která úkon podle odstavce 6 provedla, a to jméno a příjmení této
osoby, popřípadě u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu,
sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané
v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu;
u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.
 
     (8) Doklad o provedené   kontrole, údržbě nebo opravách
hasicích přístrojů vždy obsahuje následující údaje:
a) údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání
   vlastníka (uživatele) hasicího   přístroje a identifikačním
   čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci
   též údaj o tomto zápisu; je-li vlastníkem (uživatelem) hasicího
   přístroje fyzická osoba, také jméno, příjmení a adresu trvalého
   pobytu této fyzické osoby,
b) adresu objektu, ve kterém byl hasicí přístroj instalován,
   není-li shodná s adresou podle písmene a),
c) umístění, druh, označení výrobce, typové označení, výrobní
   číslo nádoby kontrolovaného hasicího přístroje,
d) datum provedení a další údaje o kontrole provozuschopnosti,
   údržbě    nebo    opravě,    jejím    výsledku    a   vyjádření
   o provozuschopnosti hasicího přístroje,
e) potvrzení podle § 10 odst. 2, datum, jméno, příjmení a podpis
   osoby, která kontrolu provozuschopnosti provedla, u podnikatele
   údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání
   a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku
   nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance
   obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.
 
     (9) Osoba, která provádí kontrolu, údržbu nebo opravu, vyřadí
z používání hasicí přístroj
a) vadný, který nelze předepsaným způsobem opravit, nebo
b) ten, u něhož nelze bezpečně zjistit výrobní číslo a rok výroby,
   nebo
c) starší 20 let, s výjimkou hasicího přístroje CO2, který se
   vyřazuje z používání, je-li starší 40 let.
Ten, kdo vyřadil hasicí přístroj z používání, vystaví jeho
vlastníku nebo uživateli doklad s uvedením důvodu vyřazení.
 
                              § 10
 
      Společné požadavky na projektování, montáž a kontrolu
       provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení a
                       hasicích přístrojů
 
     (1)   Při projektování,   popřípadě zpracování podrobnější
dokumentace, montáži a kontrole provozuschopnosti vyhrazených
požárně bezpečnostních zařízení, jakož i při provádění kontrol,
údržbě a opravách zařízení pro zásobování požární vodou a hasicích
přístrojů musí osoba, která příslušnou činnost vykonává, splnit
podmínky stanovené právními   předpisy, normativními požadavky
a průvodní   dokumentací   výrobce    konkrétního   typu   požárně
bezpečnostního zařízení nebo hasicího přístroje.
 
     (2) Osoba,   která příslušnou činnost   podle odstavce 1
provedla, odpovídá za kvalitu   provedené činnosti a písemně
potvrzuje, že   při tom splnila   podmínky stanovené právními
předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce
konkrétního typu požárně bezpečnostního zařízení nebo hasicího
přístroje.
 
     (3) Podmínky znalostí, praktických dovedností, popřípadě
technického vybavení osob provádějících činnosti podle odstavce
1 mohou být stanoveny v průvodní dokumentaci  výrobců požárně
bezpečnostních zařízení a hasicích přístrojů. Rozsah a obsah takto
stanovených podmínek musí odpovídat právním předpisům a příslušným
normativním požadavkům.
 
     (4) Stanoví-li tak průvodní dokumentace výrobce požárně
bezpečnostních zařízení, která nejsou vyhrazenými druhy, platí pro
jejich projektování, montáž a kontroly provozuschopnosti požadavky
uvedené v odstavcích 1 a 2.
 
     (5) Podmínky pro získávání odborné způsobilosti, vydávání
a odnímání oprávnění   k některým činnostem   podle zvláštního
právního předpisu16) nejsou ustanoveními odstavců 1 až 4 dotčeny.
------------------------------------------------------------------
16) Například vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti
    v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů.
 
                           ODDÍL DRUHÝ
              ZPŮSOB VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO HAŠENÍ
                  POŽÁRŮ A PRO ZÁCHRANNÉ PRÁCE
                    [K § 6b písm. e) zákona]
 
                              § 11
 
        Podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce
 
     (1) Vytvářením podmínek pro hašení požárů a pro záchranné
práce se rozumí souhrn organizačních, a popřípadě i technických
opatření   umožňujících při   využití existujících předpokladů,
zejména stavebně technických,   provedení rychlého a účinného
zásahu, evakuace osob, zvířat a materiálu a záchranných prací.
 
     (2) K provedení rychlého a účinného zásahu podle odstavce 1
zajišťují právnické osoby a podnikající fyzické osoby, aby
a) bylo zřetelně označeno   číslo tísňového volání (ohlašovny
   požárů), popřípadě uvedeny další pokyny ke způsobu ohlášení
   požáru ve všech objektech, kde provozují činnosti; právnické
   osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se
   zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím zveřejňují požární
   poplachové směrnice,
b) byl umožněn přístup ke spojovacím prostředkům, zabezpečena
   jejich provozuschopnost a použitelnost pro potřeby tísňového
   volání,
c) byly dodrženy   trvale volné průjezdné   šířky příjezdových
   komunikací nejméně 3 m k objektům, k nástupním plochám pro
   požární techniku a ke zdrojům vody určeným k hašení požárů,
d) bylo provedeno označení17) a umožněno použití nástupních ploch
   pro požární techniku a požárních výtahů,
e) byla zajištěna   trvalá použitelnost vnitřních   a vnějších
   zásahových cest   (např. požární výtahy,   požární žebříky)
   a trvale volný přístup k zařízení pro zásobování požární vodou,
f) byla označena9) rozvodná zařízení elektrické energie, hlavní
   vypínače    elektrického   proudu,    uzávěry   vody,    plynu,
   produktovodů, uzávěry rozvodů ústředního topení.
 
     (3)   K   provedení   evakuace   osob,   zvířat a materiálu
a k provedení záchranných prací   podle odstavce 1 zajišťují
právnické osoby a podnikající fyzické osoby, aby
a) byly označeny9) nouzové (únikové) východy, evakuační výtahy
   a směry úniku osob ve všech objektech, kde se při provozovaných
   činnostech může vyskytovat veřejnost nebo osoby v pracovním
   poměru nebo obdobném pracovním vztahu; toto označení nemusí být
   provedeno v objektech s východy do volného prostoru, které jsou
   zřetelně viditelné a dostupné z každého místa,
b) byly trvale volně průchodné komunikační prostory (chodby,
   schodiště apod.), které jsou součástí únikových cest, tak, aby
   nebyla omezena nebo ohrožena evakuace nebo záchranné práce,
c) chráněné únikové cesty18) a všechny jejich součásti nebyly
   využívány způsobem zvyšujícím požární riziko.19)
------------------------------------------------------------------
 9) Například ČSN ISO 3864 Bezpečnostní barvy a bezpečnostní
    značky, ČSN 01 8013 Požární tabulky.
17) Vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu
    na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na
    pozemních komunikacích (dopravní značka B 29 s dodatkovou
    tabulkou "Nástupní plocha pro požární techniku").
18) § 19 vyhlášky   č. 137/1998 Sb.,   o obecných technických
    požadavcích na výstavbu.
19) Například ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní
    objekty, ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb - Výrobní
    objekty.
 
                           ODDÍL TŘETÍ
          LHŮTY A ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ PRAVIDELNÝCH KONTROL
              DODRŽOVÁNÍ PŘEDPISŮ O POŽÁRNÍ OCHRANĚ
                    [K § 6b písm. f) zákona]
 
                              § 12
 
              Způsob provádění pravidelných kontrol
 
     (1) Pravidelné kontroly dodržování předpisů o požární ochraně
podle § 5 odst. 1   písm. e) zákona se zabezpečují formou
preventivních požárních prohlídek a prověřováním dokladů o plnění
povinností stanovených předpisy o požární ochraně (dále jen
"preventivní požární prohlídky").
 
     (2) Předmětem preventivních požárních prohlídek je vždy
zjišťování stavu zabezpečení požární ochrany u právnických osob
a podnikajících   fyzických osob,   způsobu dodržování podmínek
požární bezpečnosti a prověřování dokladů o plnění povinností
stanovených předpisy o požární ochraně.
 
     (3) Cílem preventivních požárních prohlídek je odstranění
zjištěných závad a odchylek od žádoucího stavu (dále jen "požární
závady"). Lhůty k odstranění zjištěných požárních závad navrhuje
osoba provádějící preventivní požární prohlídku.
 
     (4) Preventivní požární prohlídky se provádějí ve všech
objektech a zařízeních, kde právnické osoby a podnikající fyzické
osoby provozují činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 zákona.
 
     (5) V objektech a zařízeních, kde právnické osoby nebo
podnikající fyzické   osoby provozují činnosti   bez zvýšeného
požárního nebezpečí, se preventivní požární prohlídky provádějí
v provozech, ve kterých se na pracovištích pravidelně vyskytují
současně nejméně 3 osoby   v pracovním poměru nebo obdobném
pracovním vztahu   k provozovateli nebo   veřejnost, popřípadě
v dalších objektech nebo zařízeních, pokud tak určí provozovatelé
těchto činností.
 
     (6) Provedení preventivní   požární prohlídky se dokládá
záznamem do požární knihy, popřípadě jiným prokazatelným způsobem.
Záznam   o   preventivní   požární   prohlídce   musí být sepsán
bezprostředně po jejím provedení.
 
     (7) Záznam o preventivní požární prohlídce obsahuje datum
provedení, označení objektu a pracoviště, zjištěné skutečnosti,
navržená opatření, stanovení způsobu a termínů jejich splnění,
jméno a podpis osoby, která záznam provedla, jméno a podpis
vedoucího zaměstnance kontrolovaného pracoviště nebo jiné určené
osoby (§ 30) a záznam o splnění navržených opatření.
 
     (8)   Systém provádění   preventivních požárních prohlídek
a způsob vedení záznamů podle odstavce 6 lze podrobně upravit
schváleným posouzením požárního nebezpečí nebo dokumentací požární
ochrany   zpracovanou na   základě stanovení   podmínek požární
bezpečnosti (např. § 30).
 
                              § 13
 
             Lhůty preventivních požárních prohlídek
 
     (1) Preventivní požární prohlídky podle § 12 se provádějí
v následujících lhůtách:
a) v objektech a   zařízeních, kde jsou   provozovány činnosti
   s vysokým požárním nebezpečím, nejméně jednou za 3 měsíce (§ 4
   odst. 3 zákona),
b) v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti se
   zvýšeným požárním nebezpečím (§ 4 odst. 2 zákona), nejméně
   jednou za 6 měsíců,
c) v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti bez
   zvýšeného požárního nebezpečí uvedené v § 12 odst. 5, nejméně
   jednou za rok.
 
     (2) Lhůty uvedené v odstavci 1 mohou být zkráceny schváleným
posouzením požárního nebezpečí nebo dokumentací požární ochrany
zpracovanou na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti
(např. § 30).
 
 

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA