Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak a kdy volat hasiče

 

Kdy mám volat hasiče?

Kdykoliv potřebuji já či mé okolí okamžitě pomoci, je to nevyhnutelné, hrozí  nebezpečí z prodlení, poškození zdraví, smrt, katastrofa apod.

ALE POZOR na jejich ZNEUŽITÍ !!!

Velmi zajímavá, ale důležitá otázka. Zkusme si na ni odpovědět oklikou. Co vlastně hasiči dělají, čím se zabývají a jaká je jejich činnost a tím si pak odpovíme na výše položenou otázku.
Hasiči jsou úplně stejní lidé jako kdokoliv jiný, jako dělníci, řemeslníci, učitelé apod., chodí do zaměstnání jako ostatní. Jen jsou tam vždy nějaké malé odlišnosti. Tak třeba jejich pracovní doba. Trvá v podstatě 24 hodin. Protože pokud by sloužili jen běžnou pracovní dobu, tedy 8,5 hodiny a pak odešli domů, jak by to asi vypadalo, kdyby na požární stanici nikdo nebyl.

Běžně je známo, že hasiči vyjíždějí po ohlášení události do dvou minut bez ohledu na denní dobu a bez ohledu na roční období. Jejich služba musí být nepřetržitá a proto jsou ustaveny celorepublikově tři kolektivy (směna A, směna B a směna C), které se pravidelně střídají po 24 hodinách. Z toho zároveň vyplývá, že hasiči musí zůstávat v práci i přes noc, protože i přes noc se stávají události.

A jak jste si právě mohli všimnout, nikde jsem nepsal, že hasiči jezdí hasit požáry /ohně/, ale že jezdí řešit události. A teď už si tedy můžeme odpovědět na to, co všechno hasiči dělají.

Samozřejmě, že prvořadým úkolem je řešit požáry, hasit je, od toho jejich název hasiči. Na druhém místě, alespoň co se tak nějak počtem výjezdů řadí, je likvidace dopravních nehod a s nimi v související vyprošťování osob z havarovaných dopravních prostředků, podávání předlékařské pomoci, spolupráce se zdravotní záchrannou službou a v neposlední řadě i spolupráce s policií. Teď jsem vyjmenoval tři takové základní složky, které se setkávají u různých událostí a tomu se všeobecně říká zásah IZS, čili zásah Integrovaného záchranného systému. Ale o tom zase v jiné otázce.

Nyní se vrátíme zpět k činnosti hasičů. V dnešní době se vlastně už převážně hovoří o hasiči záchranáři, čili o hasiči, který je schopen vlézt do hloubky, do výšky, do vysokých teplot, do zvláštního chemického prostředí apod. a tedy i odtud cokoliv vytáhnout a tedy i zachránit. Zasahují při zátopách a naopak v zimě při proboření ledu.
Čili jak je psáno na začátku:
Kdykoliv potřebuji já či mé okolí okamžitě pomoci, je to nevyhnutelné, hrozí zprodlení, poškození zdraví, smrt, katastrofa apod.

Jaké číslo mají hasiči?

Z většiny mobilních telefonů lze volat tísňové volání jak bez kreditu, bez SIM karty tak i bez signálu naší domovské sítě!
Mobilní telefon v tomto případě využije sítě (pokud je v dosahu) jiného i konkurenčního operátora.

Mám volat číslo 150 nebo 112?
Toto je správná otázka. Ale ještě před zodpovězením si na tuto otázku je zapotřebí se seznámit s principem volání na tato dvě tísňová čísla.

150 = regionální a rezortní tísňové telefonní číslo
112 = celorepublikové i mimorepublikové


Obě čísla, jak jsem již napsal, jsou tísňová, tedy je možno je používat pouze v případě tísně či nouze. Jejich zneužití je trestné.
Ale přeci jen rozdíl tu je. Telefonní číslo 150 je tísňové volání k hasičům a dovolám se na ně z jakéhokoliv pevného telefonního přístroje na to operační středisko, které je pro daný region či bývalý okres. Příklad: každé bývalé „okresní město“ má své operační středisko.
Tedy v našem případě Karlovy Vary. Jestliže se nacházím na okrese Karlovy Vary a volám 150 z pevné linky, dovolám se vždy na OPIS Karlovy Vary. /OPIS = operační a informační středisko=pozn.autora/.
Jestliže volám ze stejného místa na číslo 150 z MT /MT = mobilní telefon=pozn.autora/, hovor je přesměrován do bývalého krajského města pod které spadal i bývalý okres, tedy v našem případě Plzeň. Tam po vytěžení informací od volajícího buď událost sami převezmou nebo Vás přepojí do příslušného regionu, tedy v našem případě do Karlových Varů. Dosud jsem se zabýval resortními čísly, protože 150, 158 a 155 jsou tel.čísla, která přísluší pouze jediné službě, /hasiči, policie, záchranná služba/.

Nyní budu chtít volat tísňovou linku 112. Tato linka je jen jedna, tedy není rezortní a je možno na ní volat jakoukoliv tísňovou událost. Samozřejmě musím předem znát určité okolnosti, které mě nutí tuto linku volat, ale o tom hovoříme v jiných statích.

Takže vytočíme-li linku 112 z pevného telefonního přístroje či automatu, ozve se nám operátor, který bude na nás chtít vědět, jakou událost chceme nahlásit či jakou potřebujeme pomoc. Po vyjasnění si důvodu volání nás operátor přepojí na patřičnou záchrannou službu a je vše vyřešeno.

Vytočíme-li linku 112 z MT stane se v podstatě to samé, ale dvě odlišnosti se zde vyskytují.
Není vždy samozřejmostí, že se dovoláme do bývalého krajského města, pod který bývalý okres spadal. Jestliže je tato linka přetížena, hovor se sám přesune na volného operátora a ten nás začne vytěžovat /dotazovat se/ na důvod našeho volání. POZOR! Operátor se může nalézat v Ústí nad Labem, Jihlavě, Olomouci apod. To abyste nebyli překvapeni, když voláte 112 např. na náměstí v Ostrově a on ozve se Vám operátor v Jihlavě. Operátoři jsou vycvičeni a vyškoleni, takže nemusíte mít obavy z toho, že by Vám v Olomouci neuměli pomoci. Tento operátor Vás může přepojit třeba právě na OPIS Karlovy Vary.
A navíc operátoři znají hodně cizích jazyků, to pro případ volajícího cizince.

Druhá odlišnost je velmi důležitá a dávejte si na ni pozor! Jedná se o to, že tísňová linka 112 již dříve začala fungovat v Evropě. Jak je známo, přijedu-li do jiného evropského státu, objeví se mi na MT žádost o změnu operátora. Nastává změna v tarifech apod.. Ale to hlavní, změní se přesměrování tísňového volání na operátora, který je v dané cizině nejbližší. A tady nutno upozornit na to, že stojím-li velmi blízko státních hranic, může samovolně dojít ke změně operátora, třeba na hranicích se SRN na D1, D2, E-plus apod. Vy v daném okamžiku budete potřebovat pomoci a dovoláte se do SRN na cizího operátora. Zatím není vyzkoušeno, jak jsou na tom cizí operátoři s češtinou a jak s vytěžováním událostí.

Než vytočíte tísňovou linku ...

 

Je dobré zvážit, zda něco takového potřebuji, ale z druhého pohledu se nesmím, v případě vážné události, bát tuto tísňovou linku použít.

 

Zásady jsou jasné:

  1. Jakou událost chci ohlásit. (požár, dopravní nehoda, únik chem. látek, výbuch, záchrana osoby či zvířete, atd.)
  2. Kde se nalézám, komunikace, les, pole, sídliště, vodní plocha. (druh terénu)
  3. Adresa události. (adresa + bližší upřesnění, např. třetí domek po pravé straně směrem tam a tam na konci obce)
  4. Jaké složky požaduji. (hasiče, záchrannou službu, policii)
  5. Odkud a z čeho komunikuji. (mobilní telefon, pevná linka, CB radiostanice, atd.)

 

 

 

 

 
 

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA